Vše o práci na zkrácený úvazek – nárok na dovolenou, stravenky a více

7 minut čtení

Zaměstnání na zkrácený úvazek získává v posledních letech mezi občany velkou popularitu. Lidé přehodnocují životní styl a velkou váhu přikládají osobnímu životu nad kariérou. Někteří jsou k nižšímu úvazku nuceni okolnostmi, byť dočasně. Jak požádat o zkrácený úvazek? Jaké vznikají nároky a povinnosti?

Zkrácený pracovní úvazek je takový, kdy zaměstnanec netráví v práci obvyklý počet hodin týdně. Nejrozšířenější je standardní doba 40 hodin za týden, přičemž podle druhu zaměstnání se tato doba může i zkracovat.

Stanovená týdenní pracovní doba:

• 40 h – standardní pracovní doba
• 37,5 h – při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě, na báňských pracovištích geologického výzkumu
• 37,5 h při vícesměnném nebo nepřetržitém provozu
• 38,75 h v dvousměnném pracovním režimu

Na 36 hodin týdně jsou dále zkráceny pracovní doby pro pracující s chemickými karcinogeny (dle vyhlášky č. 108/1989 Sb.) a pro pracovníky do 21 let v podzemí hlubinných dolů (vyhláška č. 45/1987 Sb.). V obou případech dochází ke zkrácení pracovní doby ze zdravotních důvodů a bez snížení mzdy.

Na kratší týdenní pracovní dobu mají ze zákona nárok i další zaměstnanci. Přesně tyto podmínky definuje zákoník práce 262/2006 Sb., konkrétně § 241. Zaměstnavatel musí vyhovět žádosti o zkrácenou pracovní dobu těmto osobám:

• těhotným
• pečujícím o dítě mladší 15 let
• zaměstnancům, kteří převážně sami a dlouhodobě pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby (v rozmezí středně těžká – těžká – úplná závislost)

Pro zkrácení pracovní doby může mít zaměstnanec mnoho odlišných důvodů, přičemž na ně nemá zákonný nárok. Nejčastěji o zkrácený úvazek žádají studenti, kteří vydělávat chtějí, avšak v plném úvazku jim brání studentské povinnosti.

Podobná problematika se týká také žen (či mužů) na rodičovské dovolené, kteří se touží věnovat jak dětem, tak svým ekonomickým i sociálním potřebám. Rovněž penzisti mají zájem o přilepšení k důchodu, ovšem zdravotní stav už jim neumoňuje vázat se v zaměstnání na plno.

Množí se případy, kdy o práci na zkrácený úvazek žádají také umělci, či začínající podnikatelé, nebo jednoduše lidé, kterým vyhovuje rozložit svůj čas adekvátně mezi povinnosti a vlastní mimopracovní aktivity, takzvaný work-life balance.

Lepší je práce na zkrácený úvazek než fluktuace zaměstnanců.

Jak zažádat o zkrácení pracovního úvazku

Žádost o zkrácený úvazek nemá stanovenou žádnou oficiální formu. Zaměstnanec vytváří žádost ve zvoleném textovém souboru sám. Tato žádost musí uvádět přesnou podobu zkráceného úvazku. O kolik hodin denně pracovní dobu zkrátit, případně bude-li zaměstnanec docházet do zaměstnání jen v některé dny v týdnu a v jaké konkrétně.

Například by zaměstnanci vyhovovalo pracovat denně od 12 do 18 hodin, nebo by docházel na pracoviště jen od pondělí do středy s tím, že zbytek týdne by měl volný. Případně částečně pracoval i z domova na home office.

V každém případě je nutná písemná úprava pracovní smlouvy, v níž jsou přesně stanovené podmínky dohody, aby se předešlo případným budoucím nedorozuměním. Podepisuje se buď pracovní smlouva na dobu určitou nebo neurčitou.

Na vymáhání zkráceného úvazku neexistuje zákonný nárok. Zaměstnavatel může a nemusí žádosti vyhovět. Záleží na provozních důvodech. Pokud by například ohrozil činnost a hladký průběh provozu, nemůže se snížením pracovní doby souhlasit.

Naopak, pokud zaměstnavatele k odmítnutí žádostí nenutí žádné vážné důvody a přesto zaměstnanci nevyhoví, může mu být inspektorátem práce uložena pokuta v řádu až několik stovek tisíc korun. Ovšem ani státní úřad inspekce práce nemá pravomoc zaměstnavatele donutit.

Výhody a nevýhody zkráceného úvazku pro zaměstnavatele

Ač se to na první pohled může jevit jako nevýhodné, skýtá zkrácený pracovní úvazek pro zaměstnavatele mnohé výhody. Především neztratí kontakt s kvalitním pracovníkem, jenž by za jiných okolností odešel jinam. Získat kvalifikovaného člověka bývá pro firmy čím dál složitější.

Zároveň budou společnosti vést dostatečné portfolio kvalifikovaných sil, pokud by z nejrůznějších důvodů došlo k většímu odchodu zaměstnanců. Pro firmy je v takovém případě snažší operativně zapojit do plného úvazku zaměstnance již pracující na úvazek poloviční.

Nezanedbatelnou výhodou je také produktivita práce. Pracovník na zkráceném úvazku na jednom místě nevyhoří tak lehce, navíc nebude díky nižším hodinám přepracován, naopak si práci do stanovených hodin rozvrhne mnohem efektivněji.

Z opačného hlediska znamená zkrácený úvazek pro zaměstnavatele více administrativy, poněvadž zaměstnává více lidí, než při běžném plném úvazku. Nevýhodné je to i z finanční stránky, protože je zaměstnavatel povinen odvádět za každou pracovní sílu zdravotní a sociální pojištění.

Nabídka práce za zkrácený úvazek

Na trhu práce stále panuje výrazný nedostatek prací na zkrácený úvazek. Na největším českém pracovním portálu Jobs.cz se nabídka zaměstnání na zkrácenou dobu pohybuje okolo 11 % oproti závazkům plným. Konkrétně z 18 tisíc pracovních nabídek bylo v lednu 2023 jen cca 2 000 k dispozici jako poloviční.

Zkrácené úvazky se nejčastěji podepisují na dohodu o provedení práce (DPP), nebo na klasickou pracovní smlouvu s přesnou specifikací pracovní doby. Obojí má své výhody a nevýhody.

Odvod zdravotního a sociálního pojištění u zkráceného úvazku

U DPP zaměstnavatel neodvádí zdravotní a sociální pojištění a zaměstnanec je tak povinen si zdravotní pojištění hradit sám jako samoplátce. K placení sociálního pojištění se nevztahuje zákonná povinnost, avšak odpracovaná doba se nezapočítává do důchodového pojištění a nevzniká tak nárok na penzi.

Vzhledem k tomu, že lidé se zkrácenými úvazky obvykle dosahují nižších příjmů, musí počítat s tím, že i jejich důchod bude nižší.

Výjimka se týká studentů, důchodců a občanů na rodičovské dovolené, za něž tyto poplatky hradí stát.

U DPP může zaměstnanec narazit i v případě práce o víkendech, svátcích či v noci. Příplatky v tomto případě osobám pracujícím na dohodu z pohledu zákoníku práce nenáleží.

Zkrácený úvazek na pracovní smlouvu

Alternativou je uzavření hlavního pracovního poměru na zkrácený úvazek na klasickou pracovní smlouvu. Zde je potřeba si ohlídat, zda výdělek dosahuje alespoň minimální mzdy, aby při pohledu na výplatní pásku nedošlo k rozčarování. Pokud je mzda nižší, musí totiž být rozdíl ve zdravotním pojištění doplacen (automaticky se strhává z čisté mzdy).

Minimální mzda je od začátku roku 2023 z Nařízení vlády o minimální mzdě č. 567/2006 Sb. stanovena na 17 300 Kč. Zaměstnavatel na zdravotním pojištění odvádí za jednoho zaměstnance pojistné ve výši 13,5 % z hrubé mzdy. Konkrétně odvádí z celkové částky 9 % a zaměstnanec se podílí 4,5 %.

Příklad: Zaměstnanec si na zkrácený úvazek vydělá 10 000 Kč. Zaměstnavatel mu z této částky odvede pojistné 13,5%, což činí 1350 Kč. Ovšem minimální výše zdravotního pojištění je stanovena na 2052 Kč.

Zaměstnanci bude proto rozdíl mezi těmito částkami na výplatní pásce stržen (2052 – 1350 = 702 Kč). Čistá mzda bude v tomto případě nižší o 702 Kč.

V případě sociálního pojištění zaměstnavatel odvádí 31,5% hrubé mzdy, přičemž 6,5% odchází ze strany zaměstnance a 25% ze strany zaměstnavatele. Minimální částka není zákonem stanovena.

Dovolená při zkráceném úvazku

Nárok na dovolenou při zkráceném úvazku je od roku 2021 novelizován. V 2023 je proto výše dovolené odvozena od opracovaných hodin týdně, nikoli dní.

Výpočet dovolené při zkráceném úvazku:

Týdenní pracovní doba krát počet týdnů dovolené rovná se počet hodin dovolené.

• týdenní pracovní doba má 20 hodin
• firma nabízí 25 dní (5 týdnů) dovolené ročně

20 hodin x 5 týdnů dovolené = 100 hodin dovolené

Téma zkrácený úvazek a dovolená prošlo proměnami, které jsou sice spravedlivější, nicméně pro zaměstnance na zkráceném úvazku méně výhodné než kdysi. Například počet hodin tříčtvrtečního úvazku, které má dovoleno zaměstnanec vyčerpat na osobní volno vzniká velmi málo. Zaměstnanec na zkráceném úvazku má v určitých případech také nárok na neplacené volno.

Zkrácený úvazek a práce přesčas

Přesčasy se týkají i zaměstnanců pracujících na nižší úvazky. Ačkoli výpočet přesčasů je brán v potaz až po překročení hodin běžného pracovního týdne. To znamená, že nezáleží, pokud je zaměstnanec vázán odpracováním například 20 hodin týdně.

Proplácení přesčasů se ho týká až v momentě, kdy pracuje nad rámec běžných 40 hodin. Samozřejmě napracované hodiny mu proplaceny budou, ovšem bez přesčasových příplatků, případně nároku na náhradní volno.

U úvazku na dohodu o provedení práce zaměstnancům příplatky za práci přesčas dle zákoníku práce nenáležejí.

Nárok na stravenky při zkráceném úvazku

O právo na stravenky zaměstnanec na poloviční úvazek nepřichází. Podstatné je odpracovat za jednu směnu minimálně tři hodiny. Například lidé pracující denně 4 hodiny, mají nárok na stravenky v plné výši.

Pracovníci, kteří docházejí do zaměstnání jen určité dny v týdnu, obdrží stravenky jen za tyto konkrétní odpracované dny.

Poslední aktualizace: 01. 04. 2021