Zápočet není jen školní záležitost

5 minut čtení

Na vysokých školách tento výraz studenti nepochybně znají a docela se jim z něj ježí vlasy na hlavě. Oproti zkoušce, která má nejméně 3 termíny a dá se tak párkrát vyzkoušet, je zápočet jednorázový. To se týká i podnikatelského zápočtu. Ale trochu jinak.

Pravidla zápočtu

Započítat si pohledávku vůči svému závazku, by měl zvládnout každý. Podstatnou skutečností podle zákona je, že svůj závazek si nemohu na někoho převést bez souhlasu věřitele, ale pohledávku ano. Je to pochopitelné.

Když někdo dluží, určitě by rád tento dluh předal bezdomovci za malou, nejlépe pivní či párkovou odměnu. Jenomže to nejde. Dlužník se takto svých dluhů nezbaví. Naopak ale může postoupit svoji pohledávku.

Nejen dluhy

Pohledávky se postupují z různých důvodů. Některé proto, že by jejich vymáhání stálo nemalé prostředky a zároveň zbytečný čas. Věřitel také často nemá povahu na tvrdší vymáhání a raději tedy oželí nějaké to procento a zbaví se za pár korun svých peněz.

Prodat pohledávku jde tak se slevou 20 a více procent. Běžných je 50 % z pohledávky, takže prodělek může být značný. Postoupení pohledávky ale nemusí být jen neuhrazení dluhu.

Podnikatelské postoupení

Pozor na stav, kdy si podnikatelé nebo jiné osoby vzájemně plní nějakou prací nebo zbožím. Máme sice peníze, ale barter neboli zboží za zboží jako obchodní praktika zdaleka neřekl poslední slovo. Ostatně při různých situacích jsme jistě barter zažili sami. Ať to byla výměna kuliček na hřišti nebo třeba knih ve škole nebo bezplatná výměna zkušeností.

Když se takto dohodnou dva řemeslníci, pak je výměna neboli zápočet docela prospěšný. Na jedné straně je nějaký objem práce, třeba posekání zahrady a na druhé třeba vysazení stromků. Vyměnit si můžeme opravu potrubí za menší stavbu nebo auto za auto. A tady je potřeba dávat pozor.

Daňové záležitosti

Barter není nedaňový. I když žádné peníze neprojdou účtem, přesto se  barter objeví v účetnictví. Někdo může samozřejmě zkusit nevystavit žádnou fakturu oproti protislužbě a vystavení faktury zase jemu. Ale Daňová správa by toto považovala za daňový únik a do příjmů i výdajů by toto zařadila.

Ten, kdo vede účetní evidenci by si jen zvýšil obrat, ale paušální daň by mohla zavinit problém. Vyšší příjem znamená také vyšší daň. Proto, i když si někdo vymění službu nebo zboží, musí toto uvést do účetnictví.

Co je barter?

Barter je výměna zboží nebo služeb mezi dvěma nebo více stranami bez použití peněz nebo peněžního prostředku, jako je například kreditní karta. V podstatě jde o barterový obchod, při němž jedna strana poskytuje jedno zboží nebo službu výměnou za jiné zboží nebo službu od jiné strany.

Jednoduchým příkladem barterové dohody je tesař, který staví plot pro zemědělce. Místo toho, aby farmář zaplatil staviteli 10 000 korun v hotovosti za práci a materiál, může farmář místo toho tesaři vyplatit úrodu nebo potraviny v hodnotě 10 000 korun.

Výhody barteru

Hlavní výhodou výměny je to, že se nemusejí vzájemně posílat prostředky. Tak se na účtu ani neobjeví, ani není odepsaná nějaká částka. Obě strany, pokud si práce řádně odvedou, si tak nemohou nic dlužit. Dohoda o barteru také nemusí být písemná, takže stačí se jen řádně domluvit, provést služby a na stejnou částku si z ruky do ruky předat faktury.

Bez faktur by to nebylo dobré. Pokuty a následné sankce berňáku by tento barter prodražily a znevýhodnily. Proto si klidně můžete sjednat službu za službu nebo zboží za zboží, ale jde o daňové plnění v každém případě, i když není spojeno s finančním krytím.    

Zásady směnného obchodu – barteru

Směnný obchod je založen na jednoduchém konceptu: Dva jednotlivci se domluví, aby určili relativní hodnotu svého zboží a služeb, a vzájemně si je nabídnou v rámci rovnoměrné směny. Jedná se o nejstarší formu obchodu, která se datuje do doby, kdy ještě neexistovala tvrdá měna.

Zatímco současná starší generace směňovala omezené množství zboží, které měla po ruce (tj. produkty a hospodářská zvířata), nebo služby, které mohla osobně poskytnout (tj. truhlářské a krejčovské práce) někomu známému, dnes má většina lidí prostřednictvím internetu přístup k téměř neomezenému zdroji potenciálních partnerů pro směnný obchod.

Směnit lze prakticky jakýkoli předmět nebo službu, pokud zúčastněné strany souhlasí s podmínkami obchodu. Z takové bezhotovostní směny mohou těžit jednotlivci, firmy i státy, zejména pokud jim chybí tvrdá měna k získání zboží a služeb.

Jak jednotlivci směňují

Když mají dva lidé předměty, které chce ten druhý, mohou obě strany určit hodnotu předmětů a poskytnout množství, které vede k optimálnímu rozdělení zdrojů.

Například pokud má jedinec 20 kilogramů rýže, kterou si cení na určitou částku, může ji vyměnit s jiným jedincem, který potřebuje rýži a který má něco, co chce tento jedinec a co si cení na stejnou částku. Jednotlivec může také vyměnit věc za něco, co nepotřebuje, protože existuje připravený trh, který se této věci zbaví.

Jak společnosti obchodují výměnným obchodem

Společnosti mohou chtít vyměnit své výrobky za jiné výrobky, protože nemají úvěr nebo hotovost na nákup tohoto zboží. Jedná se o efektivní způsob obchodování, protože odpadají rizika spojená s výměnou měn.

Nejběžnějším současným příkladem barterových transakcí mezi podniky (B2B) je výměna reklamního času nebo prostoru; pro menší firmy je typické, že si vzájemně vyměňují práva na reklamu na svých obchodních plochách.

K barterovému obchodu dochází také mezi firmami a jednotlivci. Například účetní firma může poskytnout účetní zprávu elektrikáři výměnou za to, že elektrikář přepojí její kanceláře.

Jak se do barteru zapojují celé země

Země se zapojují do barteru také tehdy, když jsou hluboce zadlužené a nemohou získat finanční prostředky. Zboží se vyváží výměnou za zboží, které země potřebuje. Tímto způsobem se země vyrovnávají s obchodními deficity a snižují výši svého dluhu.

Poslední aktualizace: 05. 08. 2020