Zaměstnání – jak uspět a jaká jsou práva a povinnosti zaměstnance?
9 minut čtení
Stálý příjem je pro většinu lidí velmi důležitý – musí splácet hypotéku, pokrýt náklady na domácnost, životní úroveň také něco stojí. Ne všichni mají odvahu začít podnikat a raději jsou v pozici zaměstnance. Zaměstnanci mají v zaměstnání svá práva a povinnosti.
Týká se jich mnoho situací, které mohou zažít na vlastní kůži, a je dobré být na ně připraven. Tento článek poskytuje mnohé rady a doporučení k řešení některých z nich.
V první řadě, když už se zmiňuje zaměstnání, je dobré si uvědomit, že nemusí být lehké práci vůbec sehnat. V ČR je v současnosti rekordně nízká nezaměstnanost, jedna z nejnižších v celé Evropské unii. Na jednu pozici se obvykle hlásí více kandidátů. Personalisté mají plné ruce práce obvykle vybrat toho nejvhodnějšího uchazeče. V této oblasti více než kde jinde platí, že být připraven může být rozhodující výhodou.
Žádost o pracovní místo
Připravit se na hledání nového zaměstnání může každý například tím, že si kvalitně sepíše životopis a s tím související další dokumenty. Opravdu se doporučuje tomu věnovat hodně času, a především tuto přípravu nepodceňovat.
Zkušený personalista na první pohled pozná, zda se jedná o propracované nebo „odfláknuté“ CV. A už kvalita zpracování samotného životopisu poskytuje dostatek vodítek, aby si o uchazeči vytvořil pozitivní (anebo naopak negativní) obrázek.
Životopis je v podstatě taková vizitka každého uchazeče. Jedná se o formální dokument, platí pro něj proto určitá pravidla. V tomto případě by příliš originality mohlo být na škodu. Doporučuje se dodržovat maximální rozsah dvou papírů formátu A4.
TIP: Na internetu lze dohledat tisíce vzorových životopisů ke stažení zdarma, které pomohou k získání vysněné pracovní pozice.
Přehlednější je strukturovaný životopis, kde se místo vět užívají spíše hesla. Spisovná čeština, absence gramatických chyb a pravdivost údajů – to se považuje za absolutní samozřejmost při tvorbě životopisu.
-
Průvodní a motivační dopis
Ačkoliv průvodní dopis a motivační dopis jsou trochu něco jiného, v praxi se velmi často prolínají. Průvodní dopis v podstatě oslovuje adresáta. Obvykle je to text, který se vpisuje přímo do těla elektronické zprávy. Podává vysvětlení například toho, jaké přílohy jsou součástí zasílaného e-mailu.
Motivační dopis má za cíl hlavně odůvodnění toho, proč se konkrétní uchazeč domnívá, že je na danou pozici vhodný a jakou k tomu má motivaci. Snahou motivačního dopisu je pozvání na pohovor.
V obou případech by opět mělo jít o spisovnou a gramaticky správnou formu bez zbytečně dlouhých „příběhů“ . Personalisté nemají čas číst dlouhé romány, ale ani zbytečná strohost není na místě. Jistě ocení spíše jakousi lidskost a příjemné působení e-mailové zprávy.
Zatímco s průvodním nebo motivačním dopisem si člověk může hrát a pilovat ho k dokonalosti, na podobné záležitosti již na osobním pohovoru není čas. Zde je potřeba adekvátně reagovat „na první dobrou“. Neškodí proto si obvyklé otázky personalistů nastudovat a předpřipravit si odpovědi.
Pohovor by měl být nenucený a efektivní. Pozor na zbytečně moc superlativů, které by mohly působit až arogantně. Na pohovor patří zdravé sebevědomí, úsměv, pevný stisk ruky a přirozené reakce.
Začátek spolupráce
Ve chvíli, kdy dojde k získání pracovního místa, začíná administrativní proces přijetí nového zaměstnance. Nejdůležitějším krokem je podpis pracovní smlouvy.
Pracovní smlouva zakládá pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Je velmi podstatná, protože obsahuje nejdůležitější informace sjednané o konkrétním pracovním poměru. Její součástí je například i délka dovolené, výpovědní lhůta, týdenní pracovní doba, výše mzdy s termínem a způsobem vyplácení.
Dále obsahuje informaci, zda je uzavírána na dobu určitou či neurčitou. Pracovní smlouva se vždy uzavírá písemně a její principy jsou stanoveny zákoníkem práce.
Ne vždy však po pohovoru následuje podpis pracovní smlouvy. Může se totiž jednat o jiné typy smluv, pro která platí určitá pravidla, ale která taktéž upravují vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Dohoda o provedení práce je forma pracovně-právního vztahu. Spolu s níže popsanou dohodou o pracovní činnosti se jedná o způsob, jakým zaměstnat především brigádníky. Nehodí se pro dlouhodobější charakter práce.
Dohoda o provedení práce má jistá omezení. Zákonem je stanovený maximální možný počet odpracovaných hodin. Tento limit činí 300 hodin práce za kalendářní rok u jednoho konkrétního zaměstnavatele.
-
Dohoda o provedení činnosti
Dohoda o provedení činnosti má obdobný charakter jako dohoda o provedení práce, je tu ovšem daný jiný limit. Zákonné omezení rozsahu práce je v tomto případě 20 hodin týdně. V obou případech je také rozdílná výše příjmu, od které se odvádí sociální a zdravotní pojištění. Zatímco v případě DPP je tento limit 10 001 Kč, u DPČ se jedná již o částku 2 501 Kč.
Co může zaměstnanec očekávat?
Zaměstnanec má za povinnost dodržovat pracovní dobu a vykonávat takovou práci, která je s jeho konkrétní pozicí v dané firmě spjata. Za to může očekávat ohodnocení – plat. Ačkoliv termíny jako pracovní docházka a mzda se mohou zdát jednoznačné, je vhodné si k nim říci pár informací.
Paragraf 96 zákoníku práce říká, že každý zaměstnavatel je povinen evidovat pracovní dobu. Nesděluje již však, jakým způsobem to má dělat a případně jaký formulář pracovní docházky k tomu využít. Samotnou volbu provede zaměstnavatel. Musí pohlídat, aby pracovní výkaz obsahoval doložitelné údaje o přítomnosti pracujícího.
I když mnohé zaměstnance striktní evidence pracovní docházky může štvát, je třeba si uvědomit, že je to především pro jejich dobro. Chrání právo zaměstnance např. na příplatek za práci přesčas, ale také hraje roli v případě kontroly ze strany inspekce práce.
Kontrola může skrze formulář pracovní docházky zjistit, zda byl zaměstnanec správně odměňován, zda byly dodrženy limity pracovní doby, práce přesčas i čas odpočinku v práci.
Co je to mzda ví zřejmě každý. Velmi důležitým pojmem je ovšem i tzv. zaručená mzda, která se odvíjí od složitosti, namáhavosti a odpovědnosti práce. Existuje celkem osm odstupňovaných skupin prací pro zaručenou mzdu. Zatímco u první skupiny se zaručená mzda rovná minimální mzdě, v případě osmé skupiny se jedná o téměř dvojnásobek minimální mzdy. Výše zaručené mzdy podle profesí je dána nařízením vlády.
Ne vždy jde v zaměstnání pouze o vážné, oficiální záležitosti. Příkladem tohoto tvrzení je bezpochyby teambuilding. O co se jedná? Je to v podstatě hra, oddychová aktivita, která ale dává zpětnou vazbu zaměstnavateli. Jejím prostřednictvím získává informace o chování jednotlivých členů pracovního týmu, o tom, jak je kdo schopný v organizování, rozhodování nebo práci ve stresu.
Zároveň teambuildingové aktivity utužují vztahy mezi kolegy, ale také se při nich smazávají rozdíly mezi podřízenými a nadřízenými. Forma teambuildingu může být rozmanitá – příjemnými posezeními počínaje a adrenalinovými disciplínami konče.
Práva zaměstnance
Zaměstnanec se může ocitnout v situaci, kdy se namísto práce musí postarat o člena rodiny v době jeho nemoci. Na takový případ naštěstí zákon myslí a jsou k tomu stanoveny podmínky tak, aby bylo možné ho z práce uvolnit.
Ošetřování člena rodiny je umožněna zákonem o nemocenském pojištění. Ten stanovuje, že má zaměstnanec v případech, kdy se musí celodenně starat o člena rodiny v domácnosti a nemůže vykonávat v zaměstnání svou práci, nárok na tzv. ošetřovné.
O potřebě dlouhodobé péče a ošetřovném rozhoduje lékař. Výše dávky je 60 % denního vyměřovacího základu, pobírat lze až po dobu 90 dnů.
Podobnou situací, i když v tomto případě se jedná o podstatně radostnější událost, je využití tzv. otcovské dovolené. Novinka platná teprve od 1. února 2018 umožňuje novopečeným tatínkům zůstat až sedm dnů s miminkem a partnerkou doma a zvyknout si tak na novou rodinnou situaci.
TIP: Při účasti u porodu miminka má otec nárok na neplacené volno.
Po dobu otcovské poporodní péče čerpá 70 % vyměřovacího základu svého výdělku. Otcovskou dovolenou lze využít ve lhůtě 6-ti týdnů od narození dítěte.
Platba zdravotního pojištění
Platit zdravotní pojištění na základní zdravotní péči je v České republice povinné. V případě, že je člověk zaměstnán, stará se o platbu zdravotního pojištění zaměstnavatel. Přesto ale existují případy, v rámci kterých je potřeba zdravotní pojištění hradit jako tzv. samoplátce.
Samoplátce je osoba bez zdanitelných příjmů – takový člověk, který
- nemá příjem ze zaměstnání,
- nemá příjem ze samostatné výdělečné činnosti,
- nepatří k těm, kterým pojistné hradí stát (osoba pobírající rodičovský příspěvek, student apod.),
- předešlé tři skutečnosti trvají alespoň jeden kalendářní měsíc,
- má trvalý pobyt v České republice.
Patří sem také skupina studentů a s nimi související specifické případy. Co je však podstatné s ohledem na zaměstnání je, že samoplátcem je i osoba pracující na dohodu o provedení práce (při výdělku nad 10 000 Kč/měsíc) nebo na dohodu o pracovní činnosti (při výdělku nad 2 500 Kč/měsíc).
Ukončení spolupráce
Se zaměstnáním pochopitelně souvisí i téma ukončení pracovního poměru. Důvodů, proč dochází k výpovědím ze strany zaměstnance i zaměstnavatele je nepřeberné množství. Znát souvislosti v této oblasti a vědět, co si obě strany mohou v tomto procesu dovolit, není vůbec na škodu.
-
Výpověď z pracovního poměru
Výpověď z pracovního poměru může dát jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Termíny, které se s výpovědí pojí, jsou obvykle tři – forma výpovědi, výpovědní lhůta a odstupné. Následně zaměstnanec řeší, kdy je vhodná doba pro hledání nového pracovního místa a také souvislosti s případnou registrací na Úřadu práce.
Výpověď dohodou, resp. dohoda o rozvázání pracovního poměru, je jakási poklidná forma, jak ukončit svoje působení ve firmě. Již název napovídá, že na odchodu se dohodnou zaměstnanec i zaměstnavatel, ačkoliv podle zákona je výpověď čistě jednostranným aktem.
Zajímavostí je, že dohoda obvykle znamená absenci odstupného. Jakkoliv se může zdát, že to je neoficiální způsob ukončení pracovního poměru, musí tak být učiněno písemně s podpisy obou stran.
-
Výpovědní lhůta a nemocenská ve výpovědní lhůtě
Výpovědní lhůta činí ze zákona minimálně dva měsíce a musí být totožná při výpovědi ze strany zaměstnance i zaměstnavatele. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Proto se v praxi výpověď podává obvykle právě na konci měsíce.
Zajímavá je souvislost výpovědní lhůty a nemocenské. Pokud zaměstnance postihne nemoc ve výpovědní lhůtě dostává se do tzv. ochranné doby, čerpá 60 % denního vyměřovacího základu. Po toto časové období nemůže zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď.
Ve výpovědní lhůtě si zaměstnanec může vybrat zbylou dovolenou – ovšem pouze v případě, pokud mu to zaměstnavatel umožní. V opačném případě musí dovolenou zaměstnanci proplatit. Počet dnů dovolené, které zaměstnanci zbudou, se odvíjí od odpracované doby v daném kalendářním roce.
Závěrem…
Vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem mohou být někdy složité. Dobrá informovanost může pomoct řadu situací řešit s jistotou a bez stresu. Některé situace nastínil tento článek – každý odkaz lze navíc rozkliknout a dozvědět se tak o daném tématu více.
Poslední aktualizace: 27. 11. 2021
Michal Hardyn
Již od roku 2008 sepisujeme užitečné články na nejrůznější témata - od půjček a financí až po pojištění nebo cestování. Za cíl si klademe informovat naše čtenáře co nejsrozumitelnějším způsobem - pomoci jim ušetřit peníze, získat přehled nad daným tématem či jim poradit s jejich situací.