Základní témata podnikání – založení a.s., přerušení živnosti, likvidace firmy

5 minut čtení

V obchodním světě se podnikatelé a firmy často setkávají s různými fázemi a rozhodnutími, která formují osud jejich podnikání. Jaké jsou klíčové okamžiky podnikatelského života, od založení až po potenciální ukončení či změnu?

Založení akciové společnosti

Založení akciové společnosti je komplexní proces, který vyžaduje pečlivé plánování, znalost právních a daňových povinností a spolupráci s odborníky.

Akciové společnosti jsou v České republice běžnou formou pro střední a velké firmy, ovšem i pro menší startupy. Nabízejí flexibilní strukturu a možnosti financování, a proto jsou atraktivní volbou pro různé typy podnikání.

Založení akciové společnosti je formální proces s přísnými pravidly upravenými v zákoně o obchodních korporacích. Základní kapitál musí dosahovat minimální výše 2 000 000 Kč u neburzovní společnosti a 20 000 000 Kč u burzovní. Společnost vzniká až po zapsání do obchodního rejstříku.

Při založení akciové společnosti (a.s.) je důležité dodržet několik kroků a právních postupů:

1. Stanovení zakladatelské smlouvy:
   • Zakladatelská smlouva stanoví podmínky pro založení a fungování společnosti. Obsahuje informace o akciích, statutárních orgánech, či právech akcionářů.
2. Sestavení stanov:
   • Stanovy = právní dokument s pravidly pro fungování společnosti. Obsahuje informace o jménu společnosti, sídle, předmětu podnikání, výši základního kapitálu.
3. Zakladatelská schůze:
   • Na schůzi se schválí zakladatelská smlouva a stanovy, zvolí statutární orgány a schválí další důležité otázky.
4. Zápis do obchodního rejstříku:
   • Podání žádosti o zápis do obchodního rejstříku s potřebnými dokumenty.
5. Uhrazení základního kapitálu:
   • Emise akcií a uhrazení základního kapitálu.
6. Registrace společnosti:
   • Registrace u finančního úřadu pro účely daně z přidané hodnoty (DPH) a splnění dalších administrativních povinností.
7. Oznámení o založení společnosti:
   • Oznámení veřejnosti a dalším příslušným orgánům.

Je nezbytné vše konzultovat s právníkem nebo notářem, aby byl proces proveden v souladu s platnými právními předpisy a aby byly splněny všechny zákonné povinnosti.

Pozastavení živnosti

Pozastavení živnosti může být nutné v různých situacích, jako je dočasné přerušení činnosti, změna životní situace nebo osobní důvody. Jak probíhá:

1. Prozkoumání právních předpisů týkající se pozastavení živnosti.
2. Podání oznámení o pozastavení živnosti na příslušném úřadě nebo na obchodním rejstříku.
3. V případě potřeby zažádat o zrušení z obchodního rejstříku nebo jiných příslušných registrací spojených s živností.
4. Informovat místní finanční úřad o pozastavení živnosti, zastavení výdělečné činnosti, platbách daní.
5. Ukončit pracovní vztahy se zaměstnanci nebo je informovat o pozastavení činnosti a následujících krocích.
6. Zvážit možné daňové důsledky a v případě potřeby záležitosti konzultovat s daňovým poradcem.

Přerušení živnosti je totéž, co pozastavení živnosti. Přerušení živnosti, dříve nazývané pozastavení živnosti, je dočasné ukončení provozování živnostenského podnikání. To znamená, že živnostník přestává vykonávat svoji živnostenskou činnost, avšak zachovává si živnostenské oprávnění.

Může být dočasné a vzniknout může z různých důvodů, včetně osobních nebo profesních okolností. Nejčastějším důvody jsou:

• Mateřská/rodičovská dovolená
• Dočasná pracovní neschopnost
• Dlouhodobá služební cesta
• Péče o rodinného příslušníka
• Ztráta zájmu o podnikání
• Plánovaný odchod do důchodu

Živnost se přerušuje ode dne následujícího po dni podání žádosti. Informace o přerušené živnosti se automaticky zašlou příslušným orgánům státní správy (zdravotní pojišťovně, sociální správě, finančnímu úřadu).

Důsledky přerušení živnosti:

• Živnostník nemůže vykonávat svoji živnostenskou činnost.
• Živnostník nemusí platit daň z příjmů z živnosti ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
• Živnostník má i nadále nárok na důchodové pojištění, pokud splní zákonné podmínky.
• Živnostník může znovu zahájit provozování živnosti kdykoliv bez nutnosti znovu o ni žádat.

Pro obnovení živnosti je nutné podat Žádost o změnu v živnostenském oprávnění na živnostenském úřadě. Žádost se podává stejným způsobem jako při přerušení živnosti.

Likvidace firmy

Likvidace firmy je proces ukončení její existence, a to z různých důvodů, jako je rozhodnutí vlastníků, neschopnost splácet dluhy nebo dosažení původních cílů. Obecný postup zahrnuje:

1. Vlastníci (akcionáři, společníci) se dohodnou na likvidaci, často prostřednictvím hlasování na valné hromadě.
2. Likvidátor je jmenován k vedoucímu procesu a zajišťuje plnění všech povinností.
3. Věřitelé jsou informováni o procesu likvidace, s určeným časem na podání pohledávek.
4. Likvidátor prodává aktiva a výnosy jsou použity k splacení dluhů; přebytky jsou rozděleny mezi akcionáře.
5. Uzavření daňových závazků, podání daňových přiznání a splácení daní.
6. Ukončení pracovních vztahů a vyplacení nároků zaměstnanců.
7. Podání žádosti o zrušení společnosti z obchodního rejstříku nebo jiného dozorčího orgánu.
8. Zbylá aktiva jsou rozdělena mezi akcionáře nebo vlastníky.
9. Oznámení dozorčím orgánům o úspěšném dokončení likvidace.

Proces likvidace firmy může být složitý a vyžaduje právní a daňovou expertizu. Doporučuje se konzultovat s právním odborníkem nebo likvidátorem, aby byl proces správně proveden.

Daňový ráj

Termín „daňový ráj“ označuje zemi nebo teritorium s nízkými nebo žádnými daňovými povinostmi a dalšími výhodami pro rezidenty a firmy. Důvody pro volbu daňového ráje mohou zahrnovat:

1. Nízké nebo žádné daně na příjmy, korporátní daně a dědické daně.
2. Ochrana soukromí:
   • Uchovávání informací o vlastnících a obchodních transakcích v tajnosti.
3. Flexibilní právní rámec:
   • Usnadňuje založení a řízení firem.
4. Omezení regulací:
   • Nízké regulační požadavky a administrativní bariéry pro podnikání.
5. Snížení daňových závazků:
   • Optimalizace daňových závazků firem legálními prostředky.

Daňové ráje však čelí kritice kvůli obavám z daňových úniků, praní špinavých peněz a neetických nebo nelegálních aktivit. Mezinárodní organizace, včetně OECD, usilují o opatření k omezení těchto praktik prostřednictvím spolupráce a transparentnosti mezi zeměmi. Daňová legislativa a postoj k daňovým rájům se liší podle jurisdikcí.

Poslední aktualizace: 09. 06. 2024