Whistleblowing – co to je, proč je důležitý, zákon, druhy

8 minut čtení

Od nepaměti se jednotlivci odvažovali vystoupit proti nespravedlnosti a zneužívání moci. Ačkoli termín „whistleblowing“ je relativně nový, samotný akt oznamování nekalých praktik má dlouhou historii. Od antických filozofů přes středověké mnichy až po moderní aktivisty – vždy se našli lidé, kteří byli ochotni riskovat své postavení a pověst, aby odhalili pravdu.

Co doslova whistleblowing znamená? Proč je důležitý? Jaké jsou jeho výzvy? A jakou roli hraje zákon na ochranu oznamovatele?

Co je to whistleblowing?

Whistleblowing je pojem, který v posledních letech stále častěji zaznívá v souvislosti s odhalováním nekalých praktik, korupce a dalších prohřešků v různých sférách života.

Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec nebo jiná osoba, která má informace o protiprávním nebo neetickém jednání, se rozhodne toto jednání oznámit. Cílem whistleblowingu je přispět k nápravě a zabránit dalším škodám.

Jednoduše řečeno, whistleblowing je „pískání na píšťalku“. Když ve sportu rozhodčí pískne na faul, upozorňuje na porušení pravidel. Podobně i whistleblower upozorňuje na porušení pravidel, zákonů nebo etických norem v organizaci, ve které pracuje nebo o které má informace.

Kdy se jedná o whistleblowing?

Whistleblowing se týká různých situací, například:

• Korupce: Zneužití veřejné funkce pro osobní prospěch.
• Porušení zákona: Nedodržování zákonů a předpisů.
• Ohrožení zdraví a bezpečnosti: Rizika pro zaměstnance nebo veřejnost.
• Diskriminace: Nespravedlivé zacházení se zaměstnanci.
• Plýtvání veřejnými prostředky: Neefektivní využívání financí.

Kdo může být oznamovatel?

Oznamovatelem může být každý, kdo má informace o nekalých praktikách. Nejčastěji se jedná o zaměstnance, avšak oznamovatelem může být i dodavatel, zákazník nebo člen veřejnosti.

Jaké jsou důvody pro whistleblowing?

• Morální přesvědčení: Touha po spravedlnosti a zlepšení společnosti.
• Ochrana zdraví a bezpečnosti: Obavy o vlastní nebo cizí život.
• Ochrana zaměstnání: Prevence dalších případů nespravedlivého zacházení.
• Občanská povinnost: Přispění k odhalování nekalých praktik.

Jaké jsou rizika whistleblowingu?

• Odveta: Ztráta zaměstnání, šikana, poškození pověsti.
• Sociální ostrakismus: Izolace v pracovním kolektivu.
• Právní problémy: Možnost obvinění z pomluvy nebo porušení mlčenlivosti.

Více informací o whistleblowingu je k dispozici na stránkách Národní úřadu pro dohled nad společenskou odpovědností podniků (NÚDOS).

Proč je whistleblowing důležitý?

Whistleblowing, tedy oznamování nekalých praktik, hraje v dnešní společnosti klíčovou roli. Jeho význam spočívá v několika zásadních aspektech:

1. Odhalování nekalých praktik

Díky odvaze oznamovatelů se dostávají na světlo světa nezákonné, neetické nebo škodlivé činnosti, které by jinak mohly zůstat skryté. Ať už se jedná o korupci, porušování pracovních práv, ohrožování životního prostředí nebo jiné závažné problémy, whistleblowing umožňuje jejich odhalení.

2. Ochrana veřejného zájmu

Oznamovatelé často upozorňují na situace, které ohrožují zdraví, bezpečnost nebo finanční zájmy veřejnosti. Tím přispívají k prevenci škod a k ochraně společného dobra.

3. Zvýšení transparentnosti

Whistleblowing přispívá k větší transparentnosti v organizacích a institucích. Otevřené odhalování problémů vede k větší důvěře veřejnosti a zvyšuje tlak na zlepšení systémů a procesů.

4. Prevence krizových situací

Včasné odhalení problémů umožňuje přijmout preventivní opatření a zabránit tak vzniku vážných krizí.

5. Podpora právního státu

Whistleblowing je důležitým nástrojem pro prosazování práva a spravedlnosti. Oznamovatelé pomáhají udržovat právní stát a zajišťovat, aby všichni byli rovni před zákonem.

6. Motivace ke změnám

Tlak vyvolaný whistleblowing může vést k významným změnám v organizacích a společenských systémech. Oznamovatelé často iniciují procesy, které vedou ke zlepšení podmínek a k nápravě škod.

Whistleblowing je nezbytným nástrojem pro vytvoření spravedlivější a transparentnější společnosti.

Typy whistleblowingu

Whistleblowing, tedy oznamování nekalých praktik, může nabývat různých podob v závislosti na tom, komu jsou informace oznámeny a jakým způsobem. Obecně lze rozlišit dva základní typy whistleblowingu:

1. Interní whistleblowing

• Oznámení uvnitř organizace: Oznamovatel se obrátí na svého nadřízeného, personální oddělení, nebo jinou interní strukturu v organizaci.

• Výhody:
  • Rychlejší řešení problému.
  • Možnost anonymního oznámení.
  • Méně stresující pro oznamovatele než externí oznámení.
• Nevýhody:
  • Riziko, že oznámení nebude bráno vážně nebo bude potlačeno.
  • Možnost odvetných opatření ze strany nadřízených nebo kolegů.

2. Externí whistleblowing

• Oznámení externím subjektům: Oznamovatel se obrátí na externí subjekty, jako jsou média, policii, nebo specializované organizace zabývající se ochranou oznamovatelů.

• Výhody:
  • Zvýšený tlak na řešení problému.
  • Možnost dosažení širší publicity.
• Nevýhody:
  • Delší a složitější proces.
  • Vyšší riziko odhalení identity oznamovatele.

3. Další dělení whistleblowingu

• Podle závažnosti:
  • Jednoduché porušení pravidel: Např. porušení pracovního řádu.
  • Závažné porušení zákona: Např. korupce, podvod.
• Podle formy:
  • Písemné: Dopis, e-mail.
  • Ústní: Telefonát, osobní setkání.
  • Anonymní: Bez uvedení identity oznamovatele.
  • Neanonymní: S uvedením identity oznamovatele.

Výběr typu whistleblowingu závisí na konkrétní situaci a na odvaze a možnostech oznamovatele. Každý případ je individuální a je třeba zvážit všechna pro a proti. Každopádně tak jako tak může toto rozhodnutí ovlivnit pracovní život jedince.

Je důležité si uvědomit, že whistleblowing je často riskantní krok. Oznamovatelé mohou čelit různým formám odvety, jako je ztráta zaměstnání, šikana nebo poškození pověsti. Proto je důležité, aby oznamovatelé měli přístup k odborné pomoci a podpoře.

Zákon o ochraně oznamovatelů

Zákon o ochraně oznamovatelů představuje v České republice významný legislativní krok, který má za cíl chránit osoby, které odhalí nekalé praktiky v organizacích.

Tento zákon, přijatý v roce 2023, transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady a zajišťuje tak jednotný přístup k ochraně oznamovatelů v rámci celé Evropské unie.

Zákon definuje oznamovatele, vymezuje rozsah chráněných oznámení a stanoví podmínky pro podání oznámení. Dále upravuje postupy při vyšetřování oznámení a poskytuje oznamovatelům ochranu před odvetnými opatřeními, jako je například ztráta zaměstnání, diskriminace nebo poškození pověsti.

Cílem zákona je vytvořit bezpečné prostředí pro oznamovatele a povzbudit je, aby se nebáli oznámit nekalé praktiky.

V případě oznámení nějaké nekalé praktiky by se mohlo hodit také vědět, jak napsat úřední dopis.

Důvody pro whistleblowing

Rozhodnutí stát se oznamovatelem je často motivováno komplexní souhrou osobních, etických a právních faktorů. Oznamovatelé, kteří se odváží vystoupit proti nespravedlnosti a nekalým praktikám, jsou vedeni různými důvody.

Seznam důvodů:

• Morální přesvědčení: Mnozí oznamovatelé jsou hnáni silným pocitem spravedlnosti a přesvědčením, že je jejich povinností odhalit nekalé praktiky a přispět ke zlepšení společnosti.

• Ochrana veřejného zájmu: Oznamovatelé často upozorňují na situace, které ohrožují zdraví, bezpečnost nebo finanční zájmy veřejnosti.

• Ochrana zaměstnanců: Někteří oznamovatelé se rozhodnou jednat, aby ochránili své kolegy před nespravedlivým zacházením, diskriminací nebo ohrožením zdraví.

• Ochrana životního prostředí: Oznamovatelé mohou upozorňovat na činnosti, které poškozují životní prostředí a ohrožují budoucí generace.

• Prevence krizí: Včasné odhalení problémů může pomoci zabránit vzniku vážných krizí, které by mohly mít negativní dopad na organizaci nebo společnost.

• Ochrana pověsti organizace: Paradoxně, někteří oznamovatelé se snaží chránit pověst organizace tím, že odhalí problémy, které by mohly vést k jejímu poškození, pokud by zůstaly skryté.

• Osobní zkušenost: Často je to osobní zkušenost s nekalými praktikami, která motivuje člověka stát se oznamovatelem.

• Právní povinnost: V některých případech může být oznamování nekalých praktik dokonce právní povinností.

Důvody pro whistleblowing jsou rozmanité a individuální. Společným jmenovatelem je však často touha po spravedlnosti, ochrana veřejného zájmu a odpovědnost za své jednání.

Ačkoli se jedná o odvážný krok, který může mít pro oznamovatele značné následky, jeho význam pro společnost nelze podceňovat.

Výzvy whistleblowingu

Rozhodnutí stát se oznamovatelem je často spojeno s řadou výzev a obtíží. I přes existenci zákonné ochrany se oznamovatelé mohou setkat s různými překážkami a následky.

Mezi hlavní výzvy whistleblowingu patří:

1. Odveta

Jednou z nejčastějších výzev je riziko odvety ze strany zaměstnavatele nebo jiných osob, o nichž bylo oznámení podáno. Odveta může mít různé formy, od šikany a diskriminace na pracovišti až po ztrátu zaměstnání.

2. Sociální ostrakismus

Oznamovatelé často zažívají sociální ostrakismus a ztrátu důvěry ze strany kolegů a nadřízených. Mohou být vnímáni jako zrádci nebo problémoví zaměstnanci.

3. Právní problémy

Ačkoli zákon chrání oznamovatele, mohou se dostat do právních sporů, například v případě, že jejich oznámení je označeno za nepravdivé nebo poškozuje dobré jméno jiné osoby.

4. Psychologické důsledky

Whistleblowing může mít významný dopad na psychické zdraví oznamovatele. Mohou se objevit pocity úzkosti, stresu, izolace a deprese.

5. Finanční ztráty

Ztráta zaměstnání může mít pro oznamovatele závažné finanční důsledky.

6. Obavy o budoucnost

Oznamovatelé se mohou obávat o své budoucí uplatnění na trhu práce.

7. Nedostatek podpory

Oznamovatelé často postrádají dostatečnou podporu ze strany rodiny, přátel a okolí.

Přestože výzvy jsou značné, je důležité si uvědomit, že whistleblowing je nezbytné pro odhalování nekalých praktik a ochranu veřejného zájmu. Zákon o ochraně oznamovatelů poskytuje určitou míru ochrany, nicméně je důležité, aby oznamovatelé měli přístup k odborné pomoci a podpoře.

Mezi další výzvy patří:

• Důkazní břemeno: Oznamovatel často nese důkazní břemeno a musí být schopen prokázat pravdivost svého oznámení.

• Dlouhé a složité procesy: Vyšetřování oznámení může být zdlouhavé a administrativně náročné.

• Nedostatečné povědomí o právech oznamovatelů: Mnoho lidí si není vědomo svých práv a možností, jak se bránit proti odvetným opatřením.

• Nedostatek důvěry v systém: Někteří lidé mohou být skeptičtí ohledně efektivity systému ochrany oznamovatelů.

Přes tyto výzvy je whistleblowing důležitým nástrojem pro vytváření transparentní a spravedlivé společnosti.

Poslední aktualizace: 03. 10. 2024