Často se diskutuje o tom, že za socializmu byl vyrovnaný rozpočet bez dluhů. Pojem vyrovnaného rozpočtu je ale ekonomickým oříškem, který záleží na mnoha kritériích. Především na tom, jak jsou účtovány položky státního rozpočtu.
Co je rozpočet státu?
Rozpočet státu je důležitý dokument, který nastiňuje fiskální povinnosti státu na nadcházející rok. Nastiňuje, za co bude stát utrácet peníze, stejně jako daně a zdroje potřebné na podporu těchto výdajů. Každý stát má jedinečný rozpočet, který je utvářen potřebami občanů, přesto má státní rozpočet některé společné rysy a principy.
Nejprve rozpočet poskytne odhad, kolik peněz stát získá na daních a dalších příjmech z předchozího roku. To je důležité, protože při určování toho, jaké programy a služby jsou financovány, hraje klíčovou roli výše příjmů, které má stát k dispozici. Odtud rozpočet nastiňuje, jak budou peníze přiděleny na různé vládní programy a iniciativy, včetně vzdělávání, dopravy, veřejné bezpečnosti a infrastruktury.
Rozpočet také podrobně informuje o státních dluzích a závazcích a o tom, jaké náklady musí stát ze získaných příjmů hradit. Státy si mohou půjčovat peníze vydáním dluhopisů a cenných papírů na financování projektů a programů a platby spojené s těmito dluhy jsou zahrnuty do rozpočtu.
Jakmile je rozpočet stanoven, musí jej schválit zákonodárný sbor státu. Během tohoto procesu podléhá každá jednotlivá projekce výdajů a příjmů kontrole a zákonodárce může rozpočet schválit nebo zamítnout jako celek. Je to zdlouhavý proces, který obvykle nezačíná dříve než několik měsíců před začátkem fiskálního roku pro stát.
Rozpočet státu je nakonec zásadní dokument, který poskytuje pohled na strategie a projekty státní vlády a také na to, jak jsou přidělovány veřejné peníze. Může to být složitý a zdlouhavý dokument, ale porozumění jeho obsahu je zásadní pro to, aby občané mohli sledovat a sledovat, jak jsou jejich daně využívány.
Socialismus
Socialismus je politická ideologie a ekonomický systém, který podporuje sociální a ekonomickou rovnost mezi jednotlivci a společnostmi. Vychází z přesvědčení, že všichni lidé by měli mít rovný přístup ke zdrojům, práci a kapitálu. Socialismus obecně obhajuje kolektivní vlastnictví výrobních prostředků a snaží se snížit třídní rozdíly a podporovat sociální a ekonomickou spravedlnost.
V socialistickém systému je vláda primárním poskytovatelem základních služeb pro občany, jako je zdravotní péče, vzdělání a sociální péče. Kontroluje také výrobu zboží, stanovuje ceny a snaží se zajistit, aby měl každý přístup k základním potřebám. Vláda spolupracuje s dělnickými družstvy, což jsou demokraticky řízené podniky vlastněné a provozované samotnými zaměstnanci.
Většina socialistů souhlasí s tím, že ekonomika by se měla řídit určitými hodnotami, jako je rovnost, spravedlnost, solidarita a demokracie. Domnívají se, že všichni občané by měli mít slovo v ekonomickém rozhodování a že stát by měl být hlavním poskytovatelem základních služeb. To se děje prostřednictvím daňových opatření, jako jsou progresivní daně, které zajistí, že ti nejbohatší zaplatí větší část svého příjmu.
Socialismus je také často spojován s přerozdělováním bohatství, které se snaží snížit nerovnost přesouváním zdrojů od bohatých k chudým. Toho lze dosáhnout prostřednictvím vyšších daní, vládních dotací a sdílených služeb. Rovnost příležitostí je také hlavní zásadou socialismu, který usiluje o vytvoření cest pro každého, aby dosáhl svého plného ekonomického potenciálu.
Socialismus je v posledních letech stále populárnější jako reakce na rostoucí ekonomickou nerovnost v kapitalistických společnostech. Nicméně existují také kritici socialismu, kteří kritizují jeho nedostatek ekonomické efektivity a potenciál pro vládní přesah.
Navzdory těmto potenciálním nevýhodám je socialismus důležitým konceptem a má potenciál vytvořit spravedlivější ekonomický systém.
Státní dluh
Státní dluh jsou peníze, které si vláda vypůjčila od jednotlivých občanů, společností a dalších zemí za účelem poskytování veřejných služeb a infrastruktury. Je to způsob, jakým státy financují výdaje, které nejsou schopny zajistit prostřednictvím daní a jiných prostředků. Aby udržely své finance, státy se silně spoléhají na dluh a často si půjčují více, než by měly, což vede k prudce rostoucí úrovni dluhu.
Například ve Spojených státech může každý jednotlivý stát akumulovat svůj vlastní státní dluh. Všechny státy mají legálně povoleno vydávat dluhy, ačkoli některé jsou silně omezeny svými ústavami nebo jinými zákony.
Půjčování peněz od občanů, společností nebo jiných zemí je pro státy způsob, jak financovat veřejné projekty, financovat vzdělávací zařízení, poskytovat sociální dávky a provádět další vládní operace a programy.
Obecně platí, že výše dluhu akumulovaného státy je relativní k velikosti a rozpočtu daného státu. Například větší státy mohou mít vyšší úroveň dluhu, protože mají větší potřebu veřejných služeb a infrastruktury. Podobně státy s větším rozpočtem se obvykle více zadlužují, protože mají přístup k většímu množství peněz.
Vzhledem k velkému množství dluhů, které státy získávají prostřednictvím půjček, většina z nich vytvořila kanceláře pro správu dluhů. Tyto úřady jsou zodpovědné za sledování úrovně dluhu svých států, za zajištění zdravé fiskální politiky a za kontrolu míry a výše půjček.
Přestože hromadící se dluh může státům poskytnout potřebné finanční prostředky, nese také rizika. Pokud například stát není schopen splácet své dluhy, může dojít k platební neschopnosti a fiskální krizi. Navíc příliš velký dluh může negativně ovlivnit úvěrový rating státu a způsobit ekonomické potíže.
A konečně, platby úroků by mohly ubrat na životně důležitých investicích do veřejných služeb, takže by občané měli nedostatečné zdroje.
Z těchto důvodů je odpovědné fiskální řízení nezbytné pro státy, které chtějí zůstat finančně zabezpečené. Tím, že se státy stanou více fiskálně odpovědnými, mohou zajistit, že budou moci pokračovat ve financování projektů a služeb nezbytných pro své občany.
Jde o pohledávky
Za socializmu se vyrábělo hlavně na kvantitu a v tom byli Češi skutečně dobří. Když se řeklo, že má být vyrobeno 17.000 nákladních aut pro Rusko, tak je ochotně vyrobili. Každý nákladní vůz se ocenil převoditelným rublem, což byla fixní jednotka. Ta znamenala jednotný kurz pro všechny státy RVHP – tedy socialistické země.
Za nákladní vůz tedy Češi měli dostat třeba 100.000 rublů, ale nikdy je nedostali. Dostali zase zboží. Rusko (tehdy SSSR) ale nebylo schopno plnit protidodávky zbožím a plnilo tedy surovinami. Kdyby tomu tak bylo dnes…tedy ten druh barteru.
Vzájemné propočty
Ročně Češi dostávali třeba 20 milionů tun ropy (jako ještě celé Československo) a plynu kolik zachtěli. Vzájemně se potom porovnaly dodávky a zjistilo se, že Češi dodali mnohem víc. SSSR tak ponechalo tyto dlužné prostředky někde na zúčtovacím účtu a Češi peníze nedostali. Dodávali samozřejmě i jinam, ale SSSR byl náš největší odběratel.
Pohledávka za SSSR nebyla nikdy vymahatelná. Prostě byla jen v aktivech a vylepšovala státní rozpočet. Češi měli kladný přebytek zahraničního obchodu.
Nikdy peníze nedostali
Díky těmto dluhům hospodařilo ČSSR s vyrovnaným rozpočtem. Každý rok se zvyšovaly zahraniční pohledávky, ale v rozpočtu byly vedeny jako příjmy. Na ty peníze si Češi pořádně ani nesáhli.
Sice dostávali suroviny, ale cenou bylo neplacení a zaostávání výroby, protože SSSR především budovalo a nehledělo na vlastní výrobu. Mělo to zajištěné od spřátelených zemí. Problém nastal až s koncem RVHP.
Díra v rozpočtu
Ve chvíli, kdy se přešlo na tržní hospodaření, začaly problémy s vyrovnáním schodku. Různé komise se nemohly na dluzích dohodnout. Nakonec Rusko a některé další nástupnické země (Kazachstán, Uzbekistán atd.) uznaly svoje závazky.
Rusko tak najednou začalo dlužit Česku přes 3 miliardy dolarů, což byly v 90. letech obrovské peníze z hlediska státního rozpočtu. Tento dluh se tedy nikdy v socialistickém rozpočtu neobjevil, kdyby tam byl, pak bychom byli ve velkém deficitu. Proto byl socialistický rozpočet „vyrovnaný“, protože dluhy socialistických zemí vytvářely kladnou bilanci. Ve skutečnosti ale znamenaly řádně vysoký schodek.
Poslední aktualizace: 27. 05. 2023
Michal Hardyn
Již od roku 2008 sepisujeme užitečné články na nejrůznější témata - od půjček a financí až po pojištění nebo cestování. Za cíl si klademe informovat naše čtenáře co nejsrozumitelnějším způsobem - pomoci jim ušetřit peníze, získat přehled nad daným tématem či jim poradit s jejich situací.