ÚvodKariéraVýpis ze zdravotní dokumentace – cena, vzor, jak dlouho platí
Výpis ze zdravotní dokumentace – cena, vzor, jak dlouho platí
8 minut čtení
Všichni poskytovatelé zdravotních služeb mají ze zákona povinnost si vést zdravotní dokumentaci o svých pacientech, a to buď v elektronické, nebo papírové podobě.
Dokument mohou spravovat pouze osoby k tomu pověřené, nejčastěji zdravotní sestra a ošetřující lékař.
Jak postupovat, když je potřeba potvrzení od lékaře do práce? Jaká je cena výpisu ze zdravotní dokumentace, jak dlouho výpis ze zdravotní dokumentace platí, kdy o něj lze žádat a co dělat, když jsou údaje ve zdravotní dokumentaci nepravdivé?
Zdravotní karta
Zdravotní karta neboli zdravotní dokumentace obsahuje základní údaje o pacientovi včetně zdravotní pojišťovny, adresy pacienta, telefonického kontaktu či emailu.
Do zdravotní dokumentace se dále zaznamenává:
identifikační údaje poskytovatele
identifikační a kontaktní údaje pacienta
podrobný zdravotní stav pacienta
poskytnutá péče
hospitalizace
ukončení péče
informace o poskytnutých zdravotních službách
diagnóza
návrh léčebného postupu
záznam o vývoji zdravotního stavu
záznam o předepsaných a podaných lécích
záznam o zdravotnických pomůckách
záznam o transfuzích a očkování
lékařské posudky
informace o dočasné pracovní neschopnosti
záznam o rehabilitační péči
výsledky vyšetření
Pokud jsou ve zdravotní dokumentaci uvedeny nepravdivé informace, může dojít k jejich opravě na žádost pacienta.
Jak dlouho platí žádanka na vyšetření?
Při zjišťování přesného zdravotního stavu posílá lékař pacienta na specializované vyšetření, na které pacient potřebuje tzv. žádanku. Platnost žádanky na vyšetření se liší od typu vyšetření, a proto je dobré si vždy žádanku zkontrolovat nebo se na platnost zeptat přímo ošetřujícího lékaře.
Např. v případě žádanky na rehabilitaci je platnost do 7 dní, u jiných vyšetření to mohou být i měsíce.
Výpis ze zdravotní dokumentace
Výpis ze zdravotní dokumentace lze získat od ošetřujícího lékaře na vlastní žádost. Lékař má poté povinnost vydat výpis ze zdravotní dokumentace pacientovi do 30 dnů, většinou je interval kratší.
Platnost výpisu ze zdravotní dokumentace je nejdéle 90 dní od vystavení registrujícím lékařem, přičemž cena zdravotní dokumentace není jednotná a pohybuje se v rozmezí od 200 do 500 Kč.
Jednou ročně má také pacient nárok na výpis ze zdravotní pojišťovny, kde jsou přehledně sepsány všechny služby, které byly pojišťovnou hrazeny. Často lze tento přehled najít také na internetu, např. v aplikaci dané zdravotní pojišťovny.
Jak vypadá výpis zdravotní dokumentace – vzor
Vzor výpisu ze zdravotní dokumentace není jednotný, nicméně je důležité, aby byly informace uvedeny stručně a přehledně, protože např. ve zdravotní kartě jsou informace o pacientovi uvedeny na několika stranách a většinou nepřehledně.
Nedílnou součástí zdravotní dokumentace je i lékařská zpráva, která je výstupem každého klinického vyšetření a poskytuje základní informace o výsledcích vyšetření, doporučení a potřebách další péče. Lékařská zpráva může mít podobu i ambulantní nebo propouštěcí lékařské zprávy.
Sepsání lékařské zprávy a její poskytnutí pacientovi je povinností každého lékaře.
Vzor lékařské zprávy, např. o přijetí dítěte do MŠ, může vypadat takto:
VZOR
LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA
Jméno:
Datum narození:
Bydliště:
(vyplní zákonný zástupce)
ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST (vyplní lékař):
VYJÁDŘENÍ LÉKAŘE:
1) Dítě je zdravé a může být přijato do MŠ:
2) Dítě vyžaduje speciální péči v oblasti:
– zdravotní
– tělesné
– smyslové
– jiné
– jiná závažná sdělení o dítěti:
3) Alergie:
– ano (jaká):
– ne
4) Možnost účastnit se saunování v infrasauně v MŠ: ano ne
Očkování:
– dítě se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním: ano ne
– dítě se nemůže podrobit očkování pro kontraindikaci: ano ne
Datum: Razítko a podpis lékaře:
Pro snazší orientaci si lze vzor lékařské zprávy také stáhnout zdarma:
Lékařskou zprávu vyplňuje např. posudkový lékař při žádosti o invalidní důchod.
Invalidita
Jako invalidní se označuje člověk, který nemůže zčásti, nebo úplně, vykonávat zaměstnání kvůli svému nepříznivému zdravotnímu stavu. Aby byla invalidita uznána, musí se pracovní schopnost snížit minimálně o 35 %. Nejčastěji člověk nemůže pracovat z důvodu vážného onemocnění nebo úrazu.
Invalidita občana nemusí být trvalá. Pokud dojde k uzdravení z nemoci bez následků, může se invalida vrátit do běžného pracovního procesu.
Na základě míry poklesu pracovní schopnosti se rozlišují 3 stupně invalidity:
invalidita 1. stupně – pokles pracovní schopnosti o 35-49 %
invalidita 2. stupně – pokles pracovní schopnosti o 50-69 %
invalidita 3. stupně – pokles pracovní schopnosti o více než 70 %
Do roku 2010 se používalo rozdělení invalidity pouze na dva stupně, a to na částečnou invaliditu a plnou invaliditu.
Invalidní důchod
V souvislosti s přiděleným stupněm invalidity může občan ČR žádat o tzv. invalidní důchod, který patří mezi čtyři druhy důchodů v České republice. Ten byl v minulosti rozdělen na tzv. částečný invalidní důchod a plný invalidní důchod.
Částečný invalidní důchod odpovídal dnešnímu 2. stupni invalidity a plný invalidní důchod odpovídal 3. stupni invalidity. Je otázkou, zda přineslo zavedení 1. stupně invalidity výhody, či nikoliv.
Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu
Podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod stanovuje zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb a jsou celkem dvě:
zjištění invalidity – stát zjišťuje stupeň invalidity, kterému předchází posouzení současného zdravotního stavu
doba důchodového pojištění – je závislá na věku občana a zjišťuje se z období před vznikem invalidity:
Věk žadatele
Potřebná doba důchodového pojištění
< 20 let
méně než 1 rok
20-22 let
1 rok
22-24 let
2 roky
24-26 let
3 roky
26-28 let
4 roky
> 28 let
5 let
Dobu pojištění žadatele o invalidní důchod stát nezjišťuje v případě, kdy snížená pracovní neschopnost vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Výpočet invalidního důchodu
Při výpočtu invalidního důchodu se používá základní výměra, která je stejná pro všechny druhy důchodů a vyměřuje ji zákon o důchodovém pojištění.
Následně se počítá tzv. procentuální výměra, která je individuální a závisí na stupni invalidity, příjmech dosažených před invalidním důchodem a na délce pojištění před invaliditou. Výše procentuální výměry se stanovuje z každého roku pojištění v souvislosti se stupněm invalidity:
pro invalidní důchod 1. stupně činí 0, 5 % z výpočtového základu
pro invalidní důchod 2. stupně činí 0, 75 % z výpočtového základu
pro invalidní důchod 3. stupně činí 1, 5 % z výpočtového základu
K základní a procentuální výměře se započítává ještě tzv. dopočtená doba, což je doba od počátku invalidního důchodu do dosažení věku odchodu do důchodu, kterou by mohl invalidní člověk odpracovat.
Přesnou výši invalidního důchodu určuje Česká správa sociálního zabezpečení, nicméně např. přiznané peníze při invalidním důchodu 2. stupně v základu činí pro rok 2023 4040 Kč.
Jak dlouho musí člověk marodit, aby dostal invalidní důchod?
Invalidní důchod a jeho přiznání se neodvíjí od doby strávené v pracovní neschopnosti. Vždy se musí zohlednit, zdali u jedince došlo ke snížení pracovní schopnosti minimálně o 35 % z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu.
V pracovní neschopnosti tudíž jedinec ani nemusí být, může být zaměstnán nebo evidován na úřadu práce, a přesto může žádat o invalidní důchod.
Zdravotní stav daného jedince nemusí být neměnný, tudíž ani přiznání invalidního důchodu nemusí být trvalé. Pokud výsledky kontrolní zdravotní prohlídky prokážou, že snížení pracovní schopnosti jedince již neodpovídá invaliditě, invalidní důchod zaniká.
Potřebné doklady k zažádání o invalidní důchod
Před žádáním o invalidní důchod je vždy dobré navštívit Českou správu sociálního zabezpečení.
Při žádosti o invalidní důchod jsou potřeba tyto doklady:
občanský průkaz
doklad o dosaženém vzdělání
muži: vojenská knížka nebo propouštěcí list
ženy: rodné listy dětí
potvrzení o evidenci na úřadu práce
žádost z banky o vyplácení důchodu
Výplatu invalidních důchodů provádí Česká správa sociálního zabezpečení v pravidelných intervalech buď bezhotovostně na účet banky, nebo v hotovosti na pobočku České pošty.
Nemoci pro přiznání invalidního důchodu
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. obsahuje základní druhy nemocí, které jsou uznatelné pro přiznání invalidního důchodu. Zároveň zde lze dohledat procentuální odhady poklesu pracovní schopnosti podle konkrétní nemoci nebo úrazu.
Mezi základní nemoci pro invalidní důchod patří:
infekce (hepatitida, toxoplazmóza, borelióza)
onkologická onemocnění
imunita, anémie (chudokrevnost, poruchy srážlivosti, vysoká krvácivost)
poruchy metabolismu (výživa)
hormonální poruchy (endokrinní žlázy)
nervová soustava (postižení mozku a míchy, dětská mozková obrna aj.)
poruchy zraku
poruchy sluchu
nemoci srdce (arytmie, vysoký tlak, infarkt, transplantace srdce aj.)
nemoci dýchací soustavy (astma, tuberkulóza)
nemoci trávicí soustavy (Crohnova choroba aj.)
poruchy kůže (psoriáza, kožní záněty)
nemoci svalů a kostí (osteoporóza, revmatoidní artritida, dna aj. )
nemoci močové a pohlavní soustavy (záněty, choroby ledvin aj.)
úrazy, problémy po operacích
Každá nemoc nebo úraz se však musí posoudit individuálně posudkovým lékařem. Proto může být např. artróza kyčle 2. stupně u někoho důvodem pro přiznání invalidního důchodu, u někoho nikoliv.
Česká správa sociálního zabezpečení zohledňuje navíc profesní a další okolnosti (péče o dítě apod.).
Poslední aktualizace: 16. 02. 2023
Michal Hardyn
Již od roku 2008 sepisujeme užitečné články na nejrůznější témata - od půjček a financí až po pojištění nebo cestování. Za cíl si klademe informovat naše čtenáře co nejsrozumitelnějším způsobem - pomoci jim ušetřit peníze, získat přehled nad daným tématem či jim poradit s jejich situací.