Věštění z křišťálové koule
1 minuta čtení
V businessu jsem velmi citlivý na činnost, kterou si pracovně nazývám „věštění z křišťálové koule“. Typicky to vypadá tak, že vám někdo má potřebu sdělovat, co se v nějaké dohledné době stane s lidmi, věcmi, projekty, firmami, s kterými ten daný člověk často ani nemá osobní zkušenost, nikdy je nepotkal, nemluvil s nimi, a obecně o nich nic moc neví. Když narazím na věštění z křišťálové koule, začne ve mně obvykle tikat bomba, které velmi často vybuchne a tím končí diskuze.
Nejvíce mě zklame ten kontrast, když se s věštěním z křišťálové koule setkávám u lidí, kteří jinak působí velmi inteligentně. Moc si to neumím vysvětlit. Občas si v těchto situacích připadám, jako kdybych někde chyběl, když se rozdávali věštecké křišťálové koule.
Nedávno jsem narazil na Twitteru na příklad, jak odborníci odhadovali přijetí notebooků zákazníky.
Z mého pohledu jsou tyhle předpoklady a obecně škatulkování nesmysl. Je to absolutně nevhodná vlastnost pro business, kde pokud chcete být úspěšní, musíte se rozhodovat podle čísel, faktů a konkrétních výsledků. Pokud nemáte dostatek podkladů, je vaší povinností si je zajistit, třeba sondováním nebo nějakou analýzou.
Kde se tenhle „věštecký“ nebo „škatulkovací“ přístup bere – nějaká forma lenosti, špatný návyk nebo něco jiného?
K tématu práce s výsledky, plány, focusem na potřeby zákazníka a správným vedením businessu jsem nedávno odkazoval na poměrně zdařilý článek.
Jak se rozhodujete vy? Jak pracujete s čísly a výsledky nebo radši taky věštíte?
Poslední aktualizace: 18. 05. 2015