Poplatky obcí nejsou špatným zdrojem příjmu, avšak ohrožují poplatníka

7 minut čtení

Často se mluví o poplatcích bank. Ty užírají peníze přímo, a tak jsou častým terčem oprávněné kritiky. Poplatek za odchozí platbu, za vysoký zůstatek na účtu nebo vedení úvěru se dostaly do podvědomí občanů jako finanční absurdity. Poplatky se ale neplatí jen finančním institucím. Mnoho poplatků skýtá také každodenní život.

Obce a jejich práva

Není to tak dávno, co zmizela povinnost udržovat obecní chodník před vlastním domem. Tedy nutnost pracovat na čištění a hlavně odklízení sněhu. Obce tak jen vysílaly v 6.00 ráno za hustého sněžení svoje pracovníky s právem pokutovat.

A majitel musel vyběhnout a čistit. Když přešla tato agenda pod obce, najednou jsou chodníky velice často neuklizené a nikdo tento neřád nepokutuje. Obce ale mají možnost vybírat další poplatky. A ty jsou jejich rozpočtem pro údajné zvelebování obce a náklady na obecní majetek. Daň z nemovitosti, která se stále zvyšuje, tak zřejmě nestačí.

Poplatek za psy

Ačkoliv se dnes mnozí vychloubají svými cizokrajnými miláčky typu anakondy (občas je nutné po ní vyhlásit pátrání), lva (toho se vyplatí ze svých dokrmovat) nebo koček, které se promenádují na vodítku, platí se poplatek jen ze psů. A ten sice má svoji horní hranici 1.500 Kč za jednu čtyřnohou potvoru, ale hranice je zcela zbytečná.

Vždy se platí maximum. Přitom obec ještě vydává vyhlášku k zacházení s exkrementy, pobíhání psů, k vyhrazeným místům a podobně. K pořízení psa je potřeba se do 15 dnů přihlásit a vždy do 31.3. a 31.8. zaplatit. Je pozoruhodné, že obec třeba vůbec nerozlišuje psa, který má výběh na zahradě a hlídá majetek, od psa, který je bez výběhu a nepochybně víc zatěžuje rozpočet obce třeba odpadkovými nádobami.

A pokud má člověk psů víc, tak za každého dalšího může zaplatit až o 50 % víc. Dva psi (aby jednomu nebylo smutno) tak běžně stojí za rok 3.750 Kč.

Poplatek z ubytovací kapacity

Lázeňský a rekreační poplatek a tedy daň ze vzduchu je známým poplatkem, který zatím stojí 15 Kč na člověka a den. Má být zvýšen na 30 Kč. Kromě toho existuje daň z ložního prádla, která je poplatkem za využité lůžko a den. Při přechodném ubytování například v domácnosti za úplatu nebo v hotelu, musí fyzická nebo právnická osoba opět zaplatit poplatek.

Cena se drží na úrovni 4 – 6 Kč za den a využité lůžko. Kdo se rozhodne poskytovat tyto služby, musí počítat s určitou administrativou. Jednak je povinen do 15 dnů od prvního ubytování nahlásit tuto činnost Místnímu úřadu (hotely v Praze to činí přímo Magistrátu hl.m. Prahy).

A hlavně musí vést 6 let evidenci každého ubytovaného hosta s jeho jménem, adresou a číslem OP nebo pasem. V Praze jsou poplatky splatné například za každé čtvrtletí, v některých obcích jednou za rok. Od poplatku jsou osvobozena ubytování studentů, zdravotnická zařízení, charita a sociální služby.

K čemu tento poplatek slouží je opět záhadou. S hostem má náklady pouze majitel ubytovacího zařízení, který si platí odvozy odpadu, vodné, stočné a energie.

Poplatek za užívání veřejného prostranství

Tento poplatek má svoje opodstatnění v hierarchii vlastnických práv. Obec je majitelem nějakých pozemků a ty může pronajmout za předem stanovených podmínek. Často se jedná o lukrativní místa pro stánkový prodej, zábor stavební, příjezd cirkusu, umístění skládky, parkování a další akce jako třeba natáčení filmu. Cena za užívání může ale pěkně hluboko zasáhnout rozpočet poplatníka.

Cena je totiž až 10 Kč za m2 za každý započatý den. A jsou místa, kde je skutečně plně využívána. A pozor – na reklamní, prodejní a jiné akce, kde může obec jít až na desetinásobek! Když si tedy na Václaváku člověk umístí s povolením vrchnosti stáneček o ploše 10 m2, měl by být milionáři.

Nebo si raději koupit kamennou prodejnu za 50.000 Kč za m2. Dlouhodobě to určitě bude přijatelnější. Za 10 m2 za rok při ceně 100 Kč a tedy 1.000 Kč za den zaplatíte 365.000 Kč. Za pouhý rok a půl můžete takovou prodejnu vlastnit jen z poplatku za zábor – o nájmu ani nemluvě.

Poplatek ze vstupného

Obec má další možnosti, jak vybrat poplatek z akcí, které mají třeba zábavný charakter. Poplatek platí ten, kdo akci pořádá a nikoliv vlastník nebo pronajímatel objektu (tím může být například opět obec). Poplatek se vypočítává bez DPH (naštěstí není jako spotřební daň), ale má procentní charakter, který není zrovna nízký.

Akce se musí ohlásit 7 dní před konáním a zaplatit do 15 dní po skončení. Pokud se akce opakuje, platí se poplatek čtvrtletně do 15 dní po skončení čtvrtletí. Přijde pořadatele na 20 % z vybraného vstupného.

Menší procento a to 10 % se platí za sportovní akce dospělých s celostátním nebo mezinárodním významem a 5 % zaplatí ten, kdo pořádá akci pro více než 3.000 osob v nějakých prostorách – například autogramiádu, herecké vystoupení, literární večer atd.

Poplatky se neplatí za charitu a výhodu mají také středoškoláci. Za maturitní plesy škol, kurzy tanečních a akce pořádané se spoluúčastí obcí se poplatek neplatí žádný. Z hlediska obtěžování okolí hlukem, zvýšeným provozem a tedy náklady obce má tento poplatek svoje opodstatnění. Na druhou stranu 20 % není málo a prodražuje se tak třeba i běžná a kulturní zábava.

Poplatek za povolení vjezdu

Obce mají právo si u určitých komunikací stanovit také poplatky. Nemohou tak ale činit libovolně. Zákon určuje, že pozemní komunikace smí každý používat bezplatně. Proto nelze zavést poplatek například na cestě, která spojuje obce.

Na druhou stranu se poplatek může týkat výjimečných míst, která jsou cenná historicky nebo třeba rekreační místa. Tak se například předem musí požádat o povolení do zákazu vjezdu, na pěší zónu nebo do lázeňské oblasti.

• Většinou stojí povolení 20 Kč na den a z toho se odvozují poplatky na rok, čtvrtletí nebo měsíc.
• Zásobování si tak třeba zaplatí 7.200 Kč do vybraných oblastí.

Naopak bez poplatku mohou do vybraných oblastí jezdit občané, kteří tam bydlí, jejich přímí příbuzní a samozřejmě lékařské služby, komunální, pohřební a další. Tento poplatek je regulační a má svůj význam. Obce často pečují o určité historické oblasti a také se snaží udržet klid a pořádek na pěších zónách.

Poplatek za herní zařízení

Obce mají právo využívat možnosti zpoplatnění herních automatů a jiných zařízení. Poplatník musí nejprve zařízení nechat schválit Ministerstvem financí a po umístění do prostor jej ohlásit Místnímu úřadu. Platí se 5.000 Kč za každé zařízení na 3 měsíce a tedy 20.000 Kč na rok.

Pokud se poplatek včas nezaplatí, může být zvýšen až třikrát. Zároveň je uživatel povinen zavést například hrací řád, herní zařízení vhodně umístit a také sdělit údaje o svých bankovních účtech a další skutečnosti. Hrací zařízení tedy něco stojí, ale výhry by měly přinést přece jen trochu větší objem peněz. Vždyť nastavení šance na výhru je tak 1:20.

Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku

Obce samozřejmě vybírají poplatky také za umístění a nakládání s odpadem, což je pochopitelné. Méně pochopitelný je ale zhodnocující poplatek. Pokud člověk pozemek zhodnotí tím, že jej připojí k obecnímu vodovodu nebo kanalizaci, zaplatí docela slušnou částku.

Pozemek bez přípojek totiž má jinou hodnotu. Podle zákona může obec chtít, aby člověk vyrovnal rozdíl mezi připojeným a nepřipojeným pozemkem. Výše takového poplatku může dosahovat desítek i stovek korun za m2. Je pravda, že obec musela sítě vybudovat vlastním nákladem.

A že je musí udržovat. Na druhou stranu je tak trochu záhadou, proč má občan zaplatit za jakési zhodnocení. Měl by platit za náklady. Takto vlastně obec participuje na občanské výhodě, kterou by měl mít každý z hlediska svého vlastnického práva.

Od poplatků nikam neutečete. Je pravda, že obec má svoje náklady, ale patří jí také různé daně a podíly ze státního rozpočtu. Některé obce podnikají ve výběru pokut za rychlou jízdu a jiné zakazují vjezd aut. Obec nějak musí hospodařit.

Na druhou stranu člověk je neustálým plátcem různých prostředků, které by bylo možné využít lépe, třeba k rozvoji podnikání. A nejhorší je na poplatcích jejich podnikatelské riziko. Pokud například na pořádání zábavy prodělává, stejně dotyčného poplatek ze vstupného nemine.

Proto jsou poplatky tak rozšířené. Stát, banky a obce je prostě vyberou bezohledně vždy. Ať je člověk v mínusu nebo plusu. Jsou tak stálou hrozbou a finanční nejistotou občana.

Poslední aktualizace: 30. 05. 2023