Podnikání na živnost bez odborné způsobilosti

4 minuty čtení

Založit si živnostenský list a vydělávat takzvaně na sebe je zákonem umožněno každému, kdo není trestně stíhaný a je právně způsobilý a svéprávný. K jakým oborům činností osoba samostatně výdělečně činná nepotřebuje odborné vzdělání a praxi? Jaké jsou takzvané volné živnosti?

Někteří mají jasno už po škole, druzí se ke změně rozhodnou až v průběhu aktivního života. Nikdy není pozdě začít podnikat na vlastní pěst a opustit bezpečný přístav stálého zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Jak to však vyřešit v případě, že člověk není vyučen v žádném konkrétním oboru, ani neoplývá dostatečnými zkušenostmi z praxe? V čem může podnikat takzvaně bez papíru?

Ministerstvo průmyslu a obchodu sestavilo seznam volných živností a oborů, tedy více než 80 oborů činností náležejících do živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Na jejichž základě lze započít podnikání bez jakékoli předešlé praxe nebo souvisejícího studia.

Mezi tyto obory činnosti patří například překladatelská a tlumočnická činnost, chov zvířat a jejich výcvik, ubytovací služby, poskytování služeb pro rodinu a domácnost, nebo údržba motorových vozidel. Zkrátka cokoli, co může člověk vykonávat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, aniž by tím utrpěla kvalita. Podrobný rozpis obsahových náplních jednotlivých živností je uveden v Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.

Jak založit volnou živnost

Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. rozděluje předměty podnikání do čtyř kategorií. Kromě živností volných jsou to ještě živnosti řemeslné, vázané a koncesované, tedy ty, k jejichž provozování je potřeba státní povolení. Veškeré nové živnostenské listy jsou zapisovány do živnostenského rejstříku, neboli registru podnikajících fyzických i právnických osob.

Založení volné živnosti lze provést na jakémkoli živnostenském úřadě prostřednictvím jednotného registračního formuláře (JRF). Slovíčko „jednotný“ zde nefiguruje náhodou. Díky tomuto jedinému dokumentu lze splnit ohlašovací povinnost ke všem zúčastněným institucím, jako je zdravotní pojišťovna, finanční úřad a česká správa sociálního zabezpečení.

Podnikatel tímto způsobem ušetří velké množství času i administrativy, neboť živnostenský úřad provede oznámení zahájení živnostenské činnosti za něj. Kromě samotného přihlášení je tímto dokumentem také ukončováno nebo přerušováno podnikání, případně prováděny změny, jako přidávání a odebírání oborů činností, nebo žádost o koncesi.

Založení živnostenského oprávnění je zpoplatněno jednotnou částkou 1 000 Kč a podnikatel může zahájit samostatnou výdělečnou činnost týž den, kdy byla živnost založena. Do žádosti může zapsat kteroukoli z více než 80 oborů činností, není potíž zapsat všechny, přestože drtivou většinu z nich OSVČ nikdy nevyužije.

Živnostenský zákon tuto volbu nikterak nelimituje. Vždy je lepší zapsat činností víc najednou, neboť při budoucím zápisu podnikatel tratí jak na svém čase, tak na financích. Za dodatečný zápis oboru činnosti je účtován administrativní poplatek 500 Kč.

Pokud bude chtít podnikatel provozovat svou činnost v sídle jiném, než je jeho trvalá adresa, bude k založení živnostenského rejstříku potřeba také souhlas s umístěním sídla společnosti. Výpis z rejstříku trestů jako doklad o trestí bezúhonnosti si živnostenský úřad obstarává sám.

OSVČ nebo firma?

Rozhodnutím, které musí člověk zahajující podnikání učinit, je také volba mezi OSVČ a společností s ručením omezeným. Coby fyzická osoba samostatně výdělečně činná může člověk začít podnikat prakticky ihned. Zatímco v případě právnické osoby s r. o. je situace administrativně náročnější.

Společnost s ručením omezeným k sobě váže nesporné výhody a samozřejmě také nevýhody. Mezi výhody patří větší důvěryhodnost, příležitost vytvářet pracovní místa a mít zaměstnance, možnost vlastnit majetek firmou a v neposlední řadě také právo firmu prodat a utržit z ní zisk.

Z nevýhod lze jmenovat vyšší daně a větší částku za založení firmy. Například za poplatky notářům či advokátům. Především je k založení s r.o. nutné sepsat zakladatelskou listinu (jeden zakladatel) nebo společenskou smlouvu (více zakladatelů). Oba dokumenty musejí obsahovat údaje:

• adresa sídla
• celá jména a trvalé bydliště všech společníků
• druhy podílů společníků
• výše základního kapitálu
• výše vkladu každého společníka
• informace o jednatelích

Jednatel je osoba oprávněná jednat jménem společnosti, podepisuje smlouvy a zastupuje firmu. Při nástupu do funkce musí být sepsána smlouva o výkonu funkce jednatele, v níž je kromě práv a povinností uvedena také odměna jednatele.

S hotovým dokumentem je potřeba zajít na živnostenský úřad a firmu zaregistrovat. Poté ji přihlásit na obchodním rejstříku a následně na finančním úřadu. Návrh na zapsání do obchodního rejstříku podává sám jednatel, přičemž zápis do obchodního rejstříku může provést notář nebo soudce.

S r.o. může mít až 50 zakládajících členů. Kdo by chtěl obejít běhání po úřadech, existuje možnost pořídit si firmu takzvaně na klíč, kdy za podnikatele veškeré úkony obstarají profesionálové a podnikatel jen za určitý obnos převezme hotový produkt.

Poslední aktualizace: 08. 06. 2022