Jak se vyvarovat plísní v domě

8 minut čtení

Velmi častým problémem mnoha domů i bytů jsou plísně na zdech. Jejich výskyt je výraznější v období proměnlivého podzimního počasí, kdy vlhkost ve zvýšené míře proniká do stavby. Na stěnách tak vznikají nepěkné mapy, které postupně pokryje zdraví škodlivá plíseň.

Co je plíseň?

Plíseň je běžný problém, který postihuje mnoho domácností a podniků, a pokud se s ním včas člověk nezabývá, může způsobit značné škody. Plísním je dobré se vyvarovat už při stavbě domu vhodnou izolací.

Plíseň je druh houby, která roste ve vlhkém prostředí a živí se organickými materiály, jako je dřevo a papír. Plísně jsou nejen nevzhledné, ale mohou také produkovat chemické látky, které mohou způsobovat zdravotní problémy, jako jsou alergie, astma a podráždění očí.

Je důležité identifikovat zdroje vlhkosti, které mohou vést k růstu plísní, mezi něž mohou patřit netěsnící potrubí, přetékající umyvadla, kondenzace nebo špatné větrání. Mohou jí ale pomoci také banální věci jako třeba umístění předsíňové stěny ihned po vymalování dříve, než nátěr uschne.

Nejlepším způsobem, jak zabránit vzniku plísní, je kontrolovat úroveň vlhkosti a zajistit v domácnosti nebo firmě dostatečné větrání.

Jakmile je plíseň zjištěna, je třeba ji co nejdříve omezit a odstranit. To lze často provést pomocí domácích čisticích prostředků, ale závažné případy mohou vyžadovat odborné odstranění. Zvláštní pozornost je třeba věnovat místům za stěnami a na půdách nebo ve sklepích, kde plíseň může často zůstat nepovšimnuta.

Nábytek, koberce a záclony by se měly také pravidelně čistit a sušit, aby se zabránilo růstu plísní.

I když je plíseň odstraněna, není to konec příběhu. Je třeba také odstranit příčiny vzniku plísní, například opravit netěsné potrubí nebo zvýšit ventilaci. Případně může být nutné použít odvlhčovače nebo čističky vzduchu, které udržují prostor suchý a odstraňují vlhký vzduch.

Aby se zabránilo návratu plísní, je důležité pravidelně kontrolovat nemovitost a udržovat úroveň vlhkosti a větrání. Pravidelné čištění a dezinfekce postižených míst může rovněž zastavit vznik plísní.

Typy plísní

Aspergillus – tento typ plísně je jedním z nejčastěji se vyskytujících v domácnostech. Aspergillus se snadno pozná podle tvaru. Tvoří ho shluk vřetenovitých větví, které mají růžovou nebo žlutou barvu. Aspergillus může způsobovat alergické reakce, včetně kašle, kýchání nebo příznaků podobných astmatu.

Cladosporium – tato skupina plísní se skládá z výskytu tmavě zelených nebo černých skvrn. Často ji lze nalézt rostoucí na vlhkých nebo mokrých místech. Cladosporium může způsobovat alergie a další příznaky, včetně podráždění nosu a hrdla.

Stachybotrys je známý také jako „černá plíseň“ a je známý svým tmavým, slizkým vzhledem. Jedná se o nebezpečný druh plísně, protože produkuje mykotoxiny, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Stachybotrys by neměl být narušován a měl by být odstraněn vyškoleným odborníkem.

Alternaria – tento typ plísně je v domácnostech méně častý, ale často se vyskytuje na rostlinách a ve venkovní půdě. Alternaria se často projevuje jako zelené nebo hnědé skvrny a může způsobovat alergické reakce podobné těm, které způsobují jiné druhy plísní.

Fusarium – často vyskytuje na vlhkých místech, jako jsou koupelny nebo prádelny. Vytváří bílé, zpeřené výrůstky a může způsobit podráždění kůže a očí i dýchací potíže.

Příčiny plísní

Plíseň se může vyskytnout ve starém i novém domě. Spousta lidí tuto situaci řeší tak, že stěnu pouze nastříká dezinfekcí a přetře barvou, popřípadě koupí sanační omítku. Problém se tak ale pouze odsune na později.

Provizorní řešení může sice vydržet pět až sedm let, jednorázově může být laciné, ale po čase se musí tak či tak opakovat. Ve finální fázi vás pak tedy vyjde dráž než radikální řešení, které pomůže napořád.

Ze všeho nejdůležitější je najít příčinu vlhkosti. Těch může být několik. Plísni se dá úspěšně předcházet dobrým větráním a rekuperací.

Povodeň

Při povodni může voda do domu natéct okny nebo se dovnitř vtlačí z podzemí.  Ze všeho nejdříve je nutno vodu odčerpat co nejrychleji. Je-li stavba z kamene, je však lepší vodu nechat odtéct přirozeně, aby nedošlo k poškození statiky.

Není nutné vždy osekávat omítky, ty se osekají pouze, když je to nevyhnutelné. Nejdříve se odstraní zdroje vlhkosti, jako jsou mokrý nábytek, olejové nátěry, tapety. Pak se použijí odvlhčovače a vysoušeče. Až se podaří odstranit největší vlhkost, mohou se objevit plísně a houby.

Ty se však nelikvidují za sucha! Spory by se mohly rozptýlit po místnosti a pak by se jich velmi těžko zbavovalo. Postižená místa se tak navlhčí, houby a plísně se odstraní s využitím dezinfekčních prostředků.

Voda prostupuje od země

Voda obvykle vzlíná od základů či z boku kvůli špatné hydroizolaci. S takovým příznakem se lze setkat většinou v nejzatíženějších částech stavby, jako je třeba schodiště. Při mírnějších příznacích pomůže sanační omítka, nejlépe s certifikátem kvality WTA. Bez problému toho lze využít ve sklepích, nad kterými není žádné zdivo (například pod dvorkem).

Jinde tento způsob může vyvolat radikálnější zavlhčení zdiva, jelikož se vlhkost tlačí do výšky. Problém se tedy může ukázat třeba v horním patře. Účinnějším řešením je podřezání domu a nahrazení nefunkčních izolací novými.

Dalším způsobem, jak zamezit pronikání vlhkosti dále, je přistavění tenké příčky a tato vzniklá dutina slouží jako odvětrávání. Ta musí však vést ven, nikoliv do jiné místnosti, jinak by vlhký vzduch stále koloval v domě.

Vlhkost se sráží na stěnách

Příčinou srážek na stěnách je často vlhkost z provozu v domě. Obvyklé je to také při přístavbě zimní zahrady či sauny. Často se tento problém také vyskytne při výměně oken za okna nová, která lépe těsní. V každém případě se musí více větrat a udržovat vlhkost vzduchu v rozmezí 45 až 60 procentech.

Kontrolu se provádí vlhkoměrem, který je snadno dostupný v obchodech. Okna se nechávají na mikroventilaci, v koupelně se pustí ventilátor a nechávají se otevřené dveře.

Tvoří-li se naopak mapy na stropě nebo pod okny, důvodem může být díra v okapech, ve střeše či parapet se sklonem ke stěně. Přibližně jednou za měsíc se proto doporučuje kontrolovat okapy. Viditelné praskliny můžeme také opravit bitumenovým tmelem.

Organický materiál

Organické materiály, jako je dřevo, papír, vlhké oblečení nebo sádrokarton, mohou být zdrojem potravy pro spory plísní. Jakmile se na materiálu usadí, správná kombinace tepla a vlhkosti umožní plísním uchytit se a rozšířit se po celém domě.

Základem všeho je prevence

V každém případě je velmi důležitá cirkulace vzduchu v bytě či domě, která přispívá k rychlejšímu přirozenému vysušování prostor. Větrat by se proto mělo často a dostatečně intenzivně. Odborníci doporučují takzvanou metodu tepelných šoků – prostor se uzavře, vytopí se na vysokou teplotu a rychle se provětrá.

Tento postup by se měl opakovat asi po šesti dnech. Pokud je v domě místnost, které chybí okna, opatří se větracím systémem.

Pro tvorbu plísní je také ideální teplota mezi 18 až 28 °C, proto je důležité dodržovat v domě správnou teplotu. Jsou-li prostory málo větrané a navíc málo vytápěné, jsou přímo vhodným místem pro plísně. V interiéru se dbá také na dodržování správné vlhkosti vzduchu. Ta by rozhodně neměla přesáhnout 60 %.

U rodinných domků by se měl kontrolovat stav střešní krytiny (kvůli zatékání dešťové vody) a funkčnosti okapů. Další opatření představují různé preventivní přípravky, které nejsou finančně náročné a většinou jsou jednou z nejúčinnějších možností, jak vyzrát nad plísní.

Ideální vlhkost vzduchu

Ideální vlhkost vzduchu v domě by se měla pohybovat mezi 30 až 50 %. Nesmí se však také zapomínat na časté vyhazování odpadkového koše a důkladný úklid. Pravidelně se odmrazují, myjí a dezinfikují chladničky a mrazničky. Nábytek se neumísťuje těsně ke stěnám, ale asi 5 cm od nich. Tímto se umožní proudění vzduchu kolem zdí.

Odborníci doporučují sledovat vlhkost v domácnosti na jaře a v létě, kdy je vzduch vlhčí. Vlhkost v domě se může kontrolovat pomocí jednoduchého vlhkoměru, který měří relativní vlhkost vzduchu. K dispozici jsou také přenosné vlhkoměry, které se připojují k aplikaci v chytrém telefonu.

Příliš vysoká vlhkost může způsobit problémy, jako je růst plísní a přitahování roztočů a švábů. Lidé mohou mít v souvislosti s vysokou vlhkostí také zdravotní problémy, jako jsou alergie, astma a bolesti hlavy.

Problémem může být i příliš nízká vlhkost. Nízká vlhkost může způsobit vysušení pokožky a podráždění dýchacího systému. Kromě toho může dřevěný nábytek a další dřevěné předměty vysychat a praskat. Pokud je potřeba snížit vlhkost, používat by se měla klimatizace nebo odvlhčovač, v suchých dnech naopak otevřít okna nebo použít ventilátory k cirkulaci vzduchu.

Pokud je potřeba naopak zvýšit hladinu vlhkosti, používat by se častěji měly zvlhčovače vzduchu a ohřívače nebo zvlhčovač vzduchu integrovaný do klimatizace. Je také vhodné zakrýt studené povrchy, jako jsou okna, závěsy nebo žaluziemi, které pomáhají udržet vlhkost.

Celkově je ideální vlhkost v domácnosti nezbytná pro pohodlné a zdravé životní prostředí. Udržování vlhkosti v domácnosti v rozmezí 30 až 50 % pomůže snížit zdravotní rizika, zabrání poškození domácnosti a zachová dřevěné předměty.

Pravidelná kontrola vlhkosti pomocí vlhkoměru a používání klimatizace, odvlhčovačů, zvlhčovačů a ventilátorů pomůže dosáhnout ideální úrovně vlhkosti pro skutečný domov.

Poslední aktualizace: 24. 05. 2023