Co je motivace a jak správně motivovat?

4 minuty čtení

Motivace je psychický proces, který dává lidskému chování účel a směr. Je to interní hnací síla, pohnutka, která každého člověka vede k uspokojení nenaplněných potřeb. Díky motivaci se dosahují osobní a organizační cíle.

Je to vůle něčeho dosáhnout. A nejedná se jen o „vznešené“ cíle. Motivaci člověk potřebuje i k úkonům běžného každodenního života. Jak motivace ovlivňuje pracovní život? Jaké jsou dobré a špatné způsoby motivace?

Motivaci, tedy chuť něco dělat, ovlivňují různé stimuly. Ty mohou být buď vnitřní (sebemotivování) nebo vnější (například ze strany zaměstnavatele nebo partnera).

Druhy motivace

Motivaci můžeme dělit několika různými způsoby. Podle toho, jak na danou osobu určitý vjem působí rozlišujeme dva druhy motivace –⁠ pozitivní a negativní.

• Pozitivní motivace

Jak už název napovídá, je tento druh motivace probíhá prostřednictvím něčeho pozitivního. Něčeho, co je dané osobě příjemné a má z toho radost. Je založena na odměně za lepší výkony. Odměnou v tomto případě může být hmotnou podobu, podobu morálního ocenění nebo podobu seberealizace.

• Negativní motivace

S pojmem negativní motivace se váže především slovo strach. Tento druh motivace vyvolává reakci, která člověka nutí „něco dělat“. A to jak v rovině samotné existence (přežití), tak v rovině obecné, kam spadá například strach o ztrátu čehokoliv, co člověka těší.

Teorie motivace

Existuje poměrně široká škála teorií motivace.  Zkoumají proces motivování a vysvětlují, proč se lidé při práci určitým způsobem chovají, proč vyvíjejí určité úsilí v konkrétním směru.

Mezi nejznámější teorie motivace patří například:

• Maslowova hierarchická teorie potřeb,
• Herzbergova dvoufaktorová teorie,
• Vroomova teorie očekávání,
• Adamsova teorie spravedlnosti,
• Skinnerova teorie pozitivního posílení,
• McClellandova teorie získaných potřeb.

Ne každá motivační teorie je ovšem aplikovatelná na všechny osoby. Stejně tak jako je každý člověk individualita, platí na každého i jiný motivační faktor. A s tím je nutné počítat i v praxi.

Motivace v praxi – pracovní motivace

Klíčem k úspěšné motivaci zaměstnanců je odhalit, který z řady motivačních faktorů na ně v dané situaci působí nejsilněji, a tento faktor nebo faktory při jejich motivaci použít. A není žádoucí pracovně motivovat každého jen jako jednotlivce, ale také jako celý tým.

Pracovní motivace je nepřerušený, plánovaný proces – nelze motivovat zaměstnance jednou za rok v rámci pohovorů a domnívat se, že u něj motivovanost vydrží dalších 364 dnů.

Stejně tak není vhodné, aby pracovní motivaci prováděl někdo, kdo sám sebe neumí namotivovat. Kromě toho je potřeba určitá dávka empatie, porozumění. Lídr týmu, který neposlouchá potřeby svých podřízených, je nemůže nikdy dostatečně motivovat k lepším výkonům.

Motivace a povzbuzování je nepostradatelné také při brainstormingu, kdy se očekává generování mnoha nových podnětů a myšlenek. Ty pak mohou vést k nalezení řešení nějakého problému nebo situace.

Jak již bylo zmíněno, motivovat lze nejen ostatní, ale i sebe. Vlastní motivaci člověk musí mít ke všem činnostem, které ho posouvají někam dál – například k zahájení podnikání, založení firmy, výpovědi ze zaměstnání, atd.

Jak motivovat?

Nástrojů k motivaci existuje opravdu mnoho. V případě citlivé aplikace se dosahuje dobrých výsledků velmi brzy. Motivovat lze například prostřednictvím:

• písemné nebo ústní pochvaly, poděkování – důležité je načasování, uznání několik týdnů po dobře odvedené práci nebývá už příliš efektivní,
• naslouchání názorů zaměstnanců a zahájení případné diskuze,
• zpětné vazby na výkonnost zaměstnanců, na kvalitu práce a odbornost,
• informování o výsledcích, vizích, cílech firmy, vytváření pocitu sounáležitosti mezi zaměstnanci a firmou,
• podpory v osobní odpovědnosti za práci zaměstnanců,
• dotazování na jejich náměty ke zlepšení procesů ve firmě, podpory jejich iniciativy
• teambuildingových akcí, oslav, neformálních setkáních apod.

Motivaci zaměstnanců má na starosti ve firmách většinou přímo vedení společnosti a jednotliví manažeři pak zodpovídají za správné motivování svých podřízených. Pomocnou ruku jim v tom často podává HR oddělení, marketingové oddělení nebo to oddělení, které má na starosti public relations.

Jak nemotivovat?

Zvolení špatných nástrojů motivace nejen že výkonnost pracovníků nezvýší, ale naopak ji může ještě snížit – hovoří se pak o demotivaci. Nevhodné je:

• zaměstnancům zatajovat důležité skutečnosti,
• něco jiného říkat a něco jiného konat,
• měnit cíle tak, že je potřeba neustále předělávat již vykonanou práci,
• nespravedlivě hodnotit,
• jen kritizovat, bez vyzdvihnutí i kladných stránek zaměstnanců,
• tolerovat nízkou výkonnost nebo odměňovat různý výkon,
• vytvářet zbytečná pravidla a omezení, zahltit zaměstnance byrokracií na úkor samotné práce,
• projevovat trvalý pesimismus apod.

Rozdíl je také mezi motivací a manipulací. Nesprávně uvažující manažer chce, aby zaměstnanci vykonali nějaký úkol, protože to po nich požaduje on (= manipulace). Naopak schopným manažerem je ten, který dosáhne stavu, kdy úkol chtějí vykonat zaměstnanci ze své vlastní vůle (= motivace).

Poslední aktualizace: 16. 11. 2021