Mohu zdědit dluhy nebo odmítnout dědictví?

4 minuty čtení

I v případě nepříjemných životních situací je zapotřebí znát svá práva a povinnosti v souvislosti s dědickým řízením. Tím, že přijmete dědictví po zůstaviteli (zemřelý po němž se dědí), vstupujete do majetkového uspořádání jeho vztahů.

Dědí se nejen aktiva ale i pasiva a další závazky, pokud nebyly vázány pouze na osobu zůstavitele, tedy neměly osobní charakter nebo závazky, které končí smrtí jedné ze smluvních stran. Pozůstalostí je tak veškeré jmění, které zůstavitel k okamžiku své smrti zanechal. 

Pokud dědicové neučiní žádné právní jednání, přejdou na dědice v plné výši i veškeré dluhy zůstavitele, a to i přes to, že výše dluhů přesahuje hodnotu aktiv. Bohužel tak není možné přijmout pouze majetek a odmítnout například dluhy po zemřelém otci. Avšak existuje několik možností, jak se s takovou nepříjemnou situací vypořádat. 

TIP: Pozůstalí někdy řeší i kdo platí pohřeb. Ze zákona není stanovena povinnost. Také se často hledají návody, jak vydědit dítě. To má však své zákonné podmínky. V případě jejich porušení lze dědictví napadnout.

Odmítnutí dědictví

První z možností je odmítnutí dědictví. Jedná se o běžně používanou variantu, která je zároveň i procesně nejjednodušší a lze ji učinit pouze po smrti zůstavitele. Toto právo máte jako dědic do jednoho měsíce od okamžiku, kdy Vás soud, jakožto dědice vyrozuměl o právu dědictví odmítnout a o následcích takového úkonu.

Pozor, nejedná se tak o jeden měsíc od smrti zůstavitele. Po uplynutí této zákonem stanovené lhůty právo na odmítnutí dědictví zaniká. 

Forma odmítnutí dědictví je činěna prohlášením před soudem. Toto prohlášení je poté zapsáno v rámci soudního řízení do protokolu a bráno jako konečné rozhodnutí. Tudíž dědic po učiněném prohlášení dědictví nemůže následně své rozhodnutí změnit a říct, že pozůstalost přijímá.

Odmítnutí dědictví se týká celé pozůstalosti. Není tak možné učinit prohlášení o odmítnutí pouze její části, ale je tak nutné ho učinit vůči pozůstalosti jako celku. 

Dědic pokud je určen v závěti má povinnost podle § 1 533 Občanského zákoníku se postarat o vyklizení nemovitosti – pozůstalosti.

Výjimku z výše uvedeného má však tj. nepominutelný dědic, který má výhradu povinného dílu. Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Povinný díl pro zletilé činí ¼ z jeho zákonného dědického podílu a povinný díl pro nezletilé činí ¾ z jeho zákonného dědického podílu. Takoví dědicové mají možnost ponechat si svůj povinný díl a zbytek pozůstalosti odmítnout. 

Pokud k odmítnutí dědictví dojde, další osoby nastoupí na jeho místo v pořadí stanoveném v závěti nebo dojde k využití zákonné posloupnosti. Není tak možné odmítnout dědictví ve prospěch někoho jiného, kdo by za normálních okolností vůbec nedědil. Nepřímo však můžete odmítnutím dědictví ovlivňovat pořadí jiných možných dědiců. Otázku, jak napsat závěť, řeší většinou právník. Vzor závěti je pro lepší představu k dispozici ke stažení na internetu.

Oproti odmítnutí dědictví existuje mírnější řešení situace a to tzv. výhrada soupisu. Cílem takového soupisu je omezení odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele, bez toho, aniž by se dědic musel vzdát veškerého majetku z pozůstalosti.

Jedná se o případy, kdy je dědictví předlužené. Učiní se soupis pozůstalosti, tedy veškerých aktiv a pasiv a určí se jejich hodnota k okamžiku smrti zůstavitele. V případě uplatnění této výhrady bude dědic hradit dluhy pouze do výše hodnoty nabytého dědictví. 

Vzdání se dědictví

Další z možností je vzdání se dědictví ve prospěch druhého dědice, avšak za podmínky, že nedošlo k odmítnutí dědictví. Rozdílem oproti odmítnutí je, že se dědic může dědictví vzdát přímo před soudem v dědickém řízení ve prospěch jiné konkrétní osoby. Další podmínkou pro vzdání se je vyslovení souhlasu druhého dědice.

Pokud k souhlasu nedojde, nebude se k vzdání se přihlížet. Důsledkem takového úkonu je skutečnost, že dědic z dědictví nebude nic nabývat.Ještě za doby života zůstavitele je možné, aby došlo ke zřeknutí se dědictví. Dědic se tak uzavřením smlouvy mezi zůstavitelem a potenciálním dědicem zříká svého dědického práva.

Důležité je zmínit, že stejně jako u vzdání se dědictví se zřeknutí vztahuje také na potomky dědice. Smlouva o zřeknutí se dědictví musí mít formu veřejné listiny. Rozdílem oproti předchozím institutům je fakt, že se daná smlouva jako u typických dvoustranných jednání dá měnit či rušit.

Poslední aktualizace: 29. 09. 2021