Menu
Jak rozpoznat manipulátora a manipulativní chování

Jak rozpoznat manipulátora a manipulativní chování

3 minuty čtení

V minulosti jsem se zde na blogu věnoval tématům jako motivace a efektivita zaměstnance. Existuje však poměrně tenká hranice, kdy může motivace přerůst v manipulaci. Když motivujete pracovníka, tak svou práci vykonává dobrovolně, zatímco v případě manipulace u zaměstnanců požadujete něco, co je v rozporu s jejich vlastními zájmy. Uspokojování potřeb zaměstnanců tak začíná být nahrazováno působením na jejich emoce.

Manipulace může být krátkodobě možná i efektivní způsob, např. při řešení úkolů, které musí být urgentně splněny. Zaměstnanci si zpočátku ani nemusejí uvědomit, že se jedná o manipulaci. Ta však nezůstává dlouho skrytá a dlouhodobě s sebou přináší velká rizika. Dojde k zhoršování atmosféry a vztahů mezi zaměstnanci a k postupné ztrátě důvěry.

Na docela podobné téma jsem dříve publikoval tento tweet na mém Twitteru – je důležité dávat si pozor na toxické lidi, kteří se snaží manipulovat s vámi a vaším okolí:

Jedním z prvků manipulace je přemlouvání

Nejčastějšími způsoby manipulace jsou přemlouvání a přesvědčování s cílem ovlivnit emoce zaměstnance. Mezi takovéto techniky patří např. odvolávání se na autority, rodinu, časový tlak nebo slíbená odměna. Věty manipulátora:

„Teď nemáme čas o tom diskutovat, je to prostě potřeba udělat.“

„Po splnění úkolu budete mít nárok na zvláštní benefity.“

„Jednou ustoupíte vy, příště se přizpůsobíme my vám.“

Další formou manipulace je snaha zabránit hovoru na určité téma, vyhnout se tématu nebo ho změnit. Účelem může být snaha skrýt nekalé obchodní praktiky a problémy organizace s cílem zajistit její důvěryhodnost nebo snaha neprovalit napáchané škody, které mohou mít důsledky na zaměstnance. Obranou proti těmto praktikám je jasné stanovení pravidel komunikace a zákaz používání nevhodných výrazů během diskuze.

„A vy s tím snad máte nějaké zkušenosti?“

„To v naší firmě nebude nikdy fungovat.“

„Tento systém se nám již osvědčil a vše funguje.“

Záměrné zadržování informací

Manipulace se obecně dělí do tří kategorií. První kategorií manipulace je nevhodné nakládání s informacemi. Patří se záměrné zadržování informací, sdělování informací pouze určité skupině zaměstnanců, šíření smyšlených či nepravdivých informací, zahlcování zaměstnanců nepodstatnými informaci a jejich šíření napříč společností.

Rozlišování mezi zaměstnanci

Druhá kategorie se týká vztahů se zaměstnanci a mezilidských vztahů na pracovišti. Zahrnuje upřednostňování zaměstnanců, kteří vyznávají stejné názory jako lídr. Manipulativní narcismus. Zvýhodňování zaměstnanců, kteří jsou loajální vůči skupinovým zájmům např. přidělováním kompetencí, povyšováním atd.

K získávání náklonnosti pracovníků je využívána finanční podpora či jiné benefity, vyvolávání rivality mezi zaměstnanci apod. Naopak izolace a až panická snaha ukončování spolupráce s nepohodlnými zaměstnanci.

Metoda „cukr a bič“

Třetí kategorie představuje takové chování, jehož snahou je ovlivnit zaměstnance. Lídr se snaží zaměstnancům imponovat a zároveň si u nich vybudovat respekt. Snaží se jim ukázat svou důležitost a nadřazenost.

Příkladem takového chování může být např. záměrné chození pozdě na porady, vyřizování jiných záležitostí během hovoru se zaměstnancem, viditelné arogantní chování atd. Účinnost takovýchto praktik však bývá časově omezená, protože zaměstnanci je mnohdy dokáží velmi rychle odhalit a kýžený efekt bývá následně zcela opačný.

Příkladem toho, kdy má manipulace katastrofické důsledky, je chování Kennetha Laye a Jeffereyho Skillinga – zakladatelů jedné z tehdy největších energetických firem ENRON. Tržby ENRONU přesahovaly 100 milionů dolarů ročně, přesto v roce 2001 nečekaně vyhlásil bankrot.

Zaměstnanci se doznali k tomu, že byli manipulováni k účetním machinacím jako falšování účetních výkazů, podhodnocování nákladů a nadhodnocování tržeb, což vyústilo v pád cen akcií a následný bankrot.

Poslední aktualizace: 02. 08. 2018