Inspirace z knihy Konspirace mocných a bohatých

7 minut čtení

Život je přístup. Chcete-li si změnit život, nejprve změňte svůj slovník. Změna slovníku vám zase přinese změnu přístupu. Uvádím zde některé vžité přístupy ohledně peněz.

Kdo je Robert T. Kiyosaki?

Robert T. Kiyosaki je americký obchodník, autor a motivační řečník, který získal mezinárodní uznání za své práce v oblasti osobních financí, investování a podnikání. Nejvíce se proslavil svým titulem „Bohatý táta, chudý táta“, který byl druhou nejprodávanější knihou o osobních financích všech dob.

Kiyosaki se narodil na Havaji a absolvoval střední školu v Hilo v roce 1966 ve věku 16 let. Vstoupil do námořní pěchoty a sloužil ve válce ve Vietnamu. Po válce navštěvoval School of Information Systems na Daniels College of Business na University of Denver, kde v roce 1974 s vyznamenáním promoval. Poté se vydal na podnikatelskou dráhu.

Kiyosaki spoluzaložil Rich Global LLC s obchodní partnerkou Sharon Lechter v roce 1997. Od té doby společnost vydala 17 dalších titulů z oblasti osobních financí a prodala miliony knih po celém světě. První Kiyosakiho kniha, „Bohatý táta, chudý táta“, která se od té doby prodávala v 51 jazycích ve 109 zemích, byla v roce 2008 natočena jako celovečerní film.

Kromě svých publikovaných prací je Kiyosaki známý svými motivačními řečnickými aktivitami a svými vystoupeními v televizi a rádiu. Je také pravidelným přispěvatelem na web Yahoo!Finance. Kromě toho vytvořil finanční deskovou hru CASHFLOW® 101, která pomáhá rodinám vychovávat a učit své děti o síle peněz, investování a podnikání.

Kiyosaki byl nedávno oceněn Kongresovou knihovnou za umístění tří jeho děl do stálé sbírky. V současné době je také zapojen do partnerství s Churchill Downs na vývoji nabídky online kasina.

Celkově je Kiyosaki jméno, které je synonymem pro vzdělávání v oblasti osobních financí. Jeho díla jsou čtena a vyučována lidem po celém světě a jeho ambice sdílet své plány a filozofie, jak pomoci ostatním stát se finančně gramotnými, se naplňuje.

Úryvky z knihy

• „Nikdy nebudu bohatý,“ jsou slova člověka, jenž má přístup chudáka. Je pravděpodobné, že se bude finančně potýkat po celý život.
• Říká-li člověk „peníze mě nezajímají„, ve skutečnosti od sebe peníze odpuzuje.
• Kdykoli slyším: „Na to, abyste mohli vydělat peníze, potřebujete peníze,“ odpovídám: „Nikoli, peníze začínají u slov a slova jsou zadarmo.“

• Kdykoli někdo tvrdí: „Investování je riskantní,“ odpovídám: „Investování není riskantní. Riskantní je nedostatek finančního vzdělání a řízení se špatnými finančními radami.“
• Moje slova poukazují na jinou perspektivu pohledu a jiný přístup k penězům a investování, než je přístup chudého člověka.

Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma,132.

Proč všichni neinvestují na cashflow neboli tok hotovosti?

Existuje řada důvodů, proč většina lidí investuje na kapitálové výnosy, nikoli na hotovostní tok. Některé z nich jsou:

• Většina lidí nechápe mezi nimi rozdíl.
• Roste-li ekonomika, hra na kapitálové výnosy se hraje snadno. Lidé automaticky předpokládají, že hodnota jejich domu i akciového portfolia bude s inflací stoupat.
• Investice na hotovostní tok vyžadují propracovanější finanční přístup. Koupit něco v naději, že cena tohoto zboží poroste, je věc, kterou zvládne každý. Najít ale obchod, který by nesl hotovost, vyžaduje vědomosti jak o potenciálních příjmech a výdajích, tak umění projektování investiční návratnosti v závislosti na těchto proměnných.
• Lidé jsou líní. Žijí dneškem a ignorují zítřek.
• Lidé očekávají, že se o ně vláda postará. Takový byl přístup mého chudého táty, a proto zemřel jako chudý muž. Pro něj bylo snazší očekávat, že se o něho někdo postará. Dnes zde máme kolem 60 milionů Američanů, příslušníků mojí generace, kteří mají vykročeno stejným směrem, jako můj chudý táta.

Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 143.

Loupež: Slova, která používáme k okrádání sebe sama.

Jak už se ví, ti, kteří se pohybují v kvadrantech Z a S, přicházejí o majetek prostřednictvím daní, dluhů, inflace a penze. Následují příklady vztahu jazyka s těmito silami a způsobu, jímž sami sebe lidé okrádají.

Daně: „Choďte do školy a najděte si dobrou práci.“ Tato slova programují dítě, aby se stalo zaměstnancem, jenž pak platí nejvyšší daně ze svého příjmu. Dáte-li dítěti radu, aby si na živobytí vydělávalo tvrdou prací, nevyhnutelně ho posíláte do nejvyššího daňového zatížení a odsuzujete ho, aby pracovalo pro nejvýše zdaněný typ příjmu: vydělaný příjem.

Ti, kteří dostali vzdělání spojené s kvadranty M a I a mají tak nastavenou mysl, jednají podle jiných daňových pravidel, jsou schopni si vydělat víc peněz a platit menší nebo žádné daně, Jak jsme si již ukázali, osoby z kvadrantů M a I jsou schopny vydělávat miliony dolarů a neplatit – legálně – žádné daně.

Dluh: „Kupte si dům. Váš dům je aktivem a vaší největší investicí.“ Radit většině lidí, aby investovali do domu, znamená vést je k tomu, aby šli do banky a zadlužili se. Dům je pasivum, protože vám z kapsy pouze odvádí peníze. Velmi často také není dům vaší největší investicí – je to váš největší závazek. Nepřináší vám žádné peníze. Tato pravda za dnešní ekonomické krize je tak zřejmá, jako nikdy předtím.

Ti, kteří operují v kvadrantech M a I, využívají dluhu k nákupu výnosných aktiv jako bytové domy – aktiv, které vám přinášejí do kapsy peníze, nikoli vás obírají. Lidé na straně M a I znají rozdíl mezi dobrým dluhem a špatným dluhem.

Inflace: „Šetřete peníze.“ Ukládá-li člověk peníze do banky, nemoudře zvyšuje inflaci, což ironicky vede ke znehodnocení jeho úspor. Banky mohou, díky systému částečných rezerv, vzít vklady, mnohonásobně je rozpůjčovat a z těchto půjček si účtovat mnohem větší úroky, než dostává vkladatel ze svých vkladů. Jinak se dá také říci, že vkladatelé sami způsobují erozi kupní síly. Čím víc šetří, tím víc roste inflace.

Určitá inflace je lepší, než deflace, jež je velmi ničivá, a je těžké ji zastavit. Problém je, že záchranné a stimulační balíčky deflaci nezastaví. Vláda možná vytiskne tolik peněz, že to povede k hyperinflaci a pak vkladatelé utrpí skutečně tu největší ztrátu.

Každým uloženým dolarem dáváte bance povolení k tištění většího množství peněz. Jakmile tento koncept pochopíte, nahlédnete také, proč ti, kteří mají finanční vzdělání, mají nespravedlivou výhodu.

Důchod: „Dlouhodobě investujte do dobře diverzifikovaného portfolia akcií, dluhopisů a otevřených fondů.“ Tato moudrost přináší dlouhodobé bohatství lidem na Wall Street. Kdo by nechtěl, aby mu miliony lidí z kvadrantů Z a S měsíčně posílaly šek? Kladu si otázku:

Proč bych měl posílat své peníze na Wall Street, když vím, že si mohu „vytisknout“ vlastní peníze, využiji-li svého finančního vzdělání a inteligence?“

Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 254 – 255.

Schopnost tisknout si vlastní peníze je podle mého jednou z největších výhod vyplývajících z investice do vlastního finančního vzdělání. Dává vám smysl, že tiskne-li vláda stále víc peněz, i vy byste si měli tisknout vlastní peníze … legálně?

Cožpak nedává tištění vlastních peněz větší finanční smysl než stále tvrdší práce a stále se zvyšující odvody na daních, snahy ukládat peníze na bankovní účty a přicházení o kupní sílu v důsledku inflace a daní, či rizikové dlouhodobé vklady peněz na akciový trh?

Způsob, jímž si můžete tisknout vlastní peníze, spočívá ve finančním výrazu návratnost investice. Hovoříte-li s většinou bankéřů, finančních plánovačů a brokerů nemovitostí, tvrdí vám, že 5 až 12 % návratnost je dobrá návratnost peněz. To je návratnost dobrá pro člověka bez velkého finančního vzdělání.

Další pohádka či taktická hra zaměřená na vyvolávání strachu, kterou od nich slyšíte, je: „Čím vyšší návratnost, tím vyšší rizika.“ To absolutně není pravda – máte-li solidní finanční vzdělání. Já se vždy snažím dosáhnout ze svých investic neomezených výnosů.“

Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 211.

Lidé se bojí změnit se hlavně proto, že se bojí vlastních chyb, zejména těch finančních. Většina lidí se drží zajištěné práce, protože mají strach z finančního neúspěchu. Proto také předávají své peníze finančním plánovačům a doufají, že finanční plánovači se chyb nedopouštějí. je ironií, že právě toto je chybný předpoklad.

Největším problémem našeho vzdělávacího systému podle mne je, že učí děti, aby nedělaly chyby. Když dítě udělá chybu, systém ho trestá, místo aby ho vedl k tomu, jak se z chyb poučit. Inteligentní člověk ví, že se chybami učíme. Jezdit na kole se učíme tím, že z kola spadneme a lezeme na něj zpátky. Plavat se učíme tak, že skočíme do vody. Jak se mohou lidé naučit o penězích, pokud se bojí, že udělají chybu?

Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 218.

Poslední aktualizace: 27. 05. 2023