Za pokladem se nemusí jen do cizích zemí

7 minut čtení

Nalézt nějakou věc a odevzdat ji patří k povinnostem slušného člověka. Mnoho z nás zažilo případ, kdy se ztratila peněženka s doklady a běhání po úřadech zabralo řadu dní a stálo nemalé prostředky. Proto je každý nálezce vítán. Pokud tedy svůj nález odevzdá.

Co je to poklad? Pokladem může být cokoliv, např. peníze, cenné předměty nebo jiný majetek. Poklad může být nalezen, ukraden, náhodně objeven a dokonce i vytvořen. Poklady jsou často někde ukryté nebo schované a obvykle jsou spojeny s pečetí či kódem. Poklad se také může skrývat v obyčejné peněžence či kapse, takové vzácné mince v oběhu totiž mohou skrývat hodnotu mnohem vyšší, než je jejich nominální a navíc s časem na hodnotě stále rostou.

Druhy pokladů

Nesporné důkazy o existenci pokladu zahrnují pokladnice nebo zlato, stříbro, drahokamy a další. Pokladem může být také nehmotná věc jako je speciální zisk nebo úspěch.

Druhy pokladů:

• depot – nález souboru prehistorických nebo historických předmětů, zpravidla klenotů, šperků, mincí či zbraní z drahých kovů, bronzu či mosazi
• národní poklad – soubor zlatých cihel a klenotů země (státu)
• korunovační poklad – historické nebo současné insignie panovníka
• chrámový poklad – soubor liturgických a votivních předmětů z drahých kovů
• mytický poklad – bájný poklad národa či kmene, tradovaný v jeho historii, popisovaný v bájích či v pohádkách
• poklad v přeneseném slova smyslu: vzácný člověk, vzácné literární dílo, atp.

Poklady lze rozdělit i podle materiálu:

1. peněžní poklady – finanční statky, které se hromadí a uchovávají

2. umělecké poklady – umělecká díla, jako jsou sochy, obrazy atd.

3. historické poklady – mezinárodně vážené historické artefakty, například starověké artefakty, historické dokumenty atd.

4. přírodní poklady – přírodní krásy, které se nacházejí v přírodě, včetně fauny a flóry

5. náboženské poklady – vzácné náboženské klenoty nebo artefakty z různých náboženských tradic

6. kulturní poklady – kulturní tradice, které se uchovávají po celá století

Nález pokladu je historický způsob originárního nabytí vlastnictví věci, která je pokladem. Jakožto soukromoprávní institut byl postupně nahrazen především institutem archeologického nálezu, u kterého se už jednoznačně projevuje veřejnoprávní zájem státu na ochraně kulturního dědictví.

Nalezený poklad

Pokud člověk narazí na poklad, je důležité prozkoumat situaci a vyhnout se zbytečným rizikům. Nejprve je nejlepší zjistit, zda je poklad vlastnictvím někoho jiného. V mnoha státech je povinnost uvést majitele, pokud je nalezený poklad na veřejném pozemku.

Lidé, kteří neinformují majitele, se mohou setkat s právními problémy. Pokud si je nálezce jistý, že poklad nikomu nepatří, měl by promyslet následující kroky.

Co s nalezeným pokladem?

V závislosti na tom, kolik peněz je v pokladu a kdo jeho vlastníkem, mohou být postupy různé. Pokud je poklad od cizí osoby, je vždy nejlepší kontaktovat místní policii.

Kromě toho jsou v takové situaci k dispozici také další možnosti:

1. obrátit se na soud, aby posoudil, kdo je vlastníkem pokladu

2. diskutovat o možnosti uzavření dohody s předpokládaným vlastníkem o rozdělení pokladu

3. pokud se po delší době nepodaří identifikovat vlastníka, možná bude nutné se obrátit na odpovědný úřad, aby určil, co s pokladem udělat

4. vrátit poklad do rukou jeho vlastníka (pokud nějaký existuje) a odměnění nálezce

V zemi je určitě ukryto mnoho pokladů a hledači používají různé techniky na jejich získání a objevení. Proto se občas stane, že se najde vzácná památka vysoké hodnoty.

Největší nalezené poklady v České republice

1. Vlčnovský poklad – vlčnovský poklad je největším nalezeným pokladem v České republice, nalezen byl v roce 2017 ve Vlčnově, skládá se z 663 mincí ve třech pytlích, které pocházejí z období mezi 11. a 12. stoletím

2. Poříčí u Šumperka – poklad z Poříčí u Šumperka, nalezený v roce 1988, je největším dochovaným souborem stříbrných mincí v České republice, obsahoval téměř 1 500 mincí, které pocházejí z období středověku a císařství

3. Botčin poklad – Botčin poklad, nalezený v roce 2004 v Ostravě, je jedním z největších pokladů v České republice tvořený 427 mincemi, které se datují do doby Karla IV.

4. Vraný poklad – Vraný poklad je druhým největším dosud nalezeným pokladem v České republice, je tvořený 1 092 stříbrnými a zlatými minci datovanými do doby kolem roku 1190

Zákon na straně zapomnětlivých

Pokud někdo najde nějakou věc, musí ji odevzdat. Podle současného práva všechno někomu patří, a proto si nálezce nemůže jen tak ležící věci přisvojovat. Bohužel někteří nepřizpůsobiví občané považují ležící věci za kořist, která jim po právu připadla.

Někteří dokonce takové „zapomenuté“ věci přímo vyhledávají. Jaké mají právo na nález, ale netuší (někteří tuší, ale nedávají to najevo). Již námahu se zvednutím cizí peněženky považují za tak důležitou a obtížnou, že chtějí celý nález a provolávají se za vlastníky.

Správně ovšem musejí na úřad, kde nález nahlásí a čeká je jisté zdržení.

Zákon nespěchá

Na vydání věci má její původní vlastník dobu jednoho roku. Takže rok si musí nálezce počkat na případnou odměnu. Pokud nález neohlásí a přijde se na to, má nárok jen na trestní řízení. Když se rok nic neděje, musí nějaký úřad prohlásit, že se vlastník nepřihlásil.

Ani potom se nestává nálezce majitelem věcí nebo peněz. Nalezený předmět propadne komu jinému než státu. Dalo by se očekávat, že za toto čekání a dobrotu bude nálezce odměněn.

Stát přišel zdarma k majetku, ale nemíní ho vydat. Stejně jako osoba, která předmět ztratila, dá po roce čekání nálezné ve výši 10 %.

Kde vzít poctivce

Jak je vidět, tak nikdo příliš poctivé občany nestimuluje. Stát si zachovává svoji pozici všeberoucího úředníka a klidně si nechá 90 %. A to ještě může dojít k problémům se samotným zaplacením. Na těch 10 % má nálezce nárok jen 3 roky. Když nic nedostane, musí se soudit.

Nalezený předmět se odevzdává obci, kde byl předmět nalezen. Pokud se nálezce vydáte na policii, může s ním sepsat protokol, věc převzít a poté ji stejně postoupí obecnímu úřadu. Takže je lepší se vydat případně na úřad sám.

Zjištění hodnoty

U peněz je většinou hodnota jasná. Ale ty se nikde neválejí samotné. A historické mince už vůbec ne. Proto je dobré se jich zbavit. Buď je znovu zakopat, nebo raději opravdu odnést na úřad.

Kromě nálezného má člověk nárok také na úhradu nákladů, což je třeba cestovné. Pokud nalezenou věc odevzdá přímo majiteli, měl by mu vyplatit 10 % sám.

Někomu se nebude chtít dávat 10 %, a tak s tím může být dost problémů. Jinak si můžete přiměřenou část nalezených peněz ponechat v podstatě sami, protože zákon umožňuje vzít do zástavy věc odpovídající dluhu.

Jedině je otázkou, jak naložit s hodnotou majetkovou. Jakou má cenu?  To není tak jednoduché, ale právo je na straně nálezce. Cena musí být vyčíslena třeba i s historickou hodnotou.

Poklad lze odhadnout přibližně. Nejobvyklejším způsobem je podívat se na aktuální trh, informace a ceny podobných předmětů. Dalším způsobem je porovnat hodnotu kovu, ze kterého je poklad vyroben. Například poklad zlatých mincí lze odhadnout zobrazením hodnoty zlata v daném tržním prostředí.

Další faktory, které mohou ovlivnit hodnotu pokladu, zahrnují historickou cenu a raritu daného výrobku. Bylo by technicky možné zjistit přesnou hodnotu pokladu, pokud je dostatečný čas a trpělivost.

Nechám si nalezený poklad

Když člověk najde poklad, je vždycky lepší ho nechat tam, kde je. Pokud je nalezený poklad důkladně uzamčen, může ho vrátit majiteli nebo oznámit to policii. Navíc může požádat archeology, aby se podívali na místo a pokud tam lze nalézt kulturní poklady, měli by se postarat o jeho vyčištění a zachování.

Pokud jde o poklady v podobě materiálu nebo peněžních obnosů, měly by se vrátit oprávněným majitelům.

Pozor na tresty

Nálezce si musí dát pozor na různé trestně právní souvislosti. Nevrácení nalezené věci se trestá jako krádež. Pokud člověk najde 5 milionů korun v jakékoliv podobě (zlato, šperky atd.) může ho potkat až 8 let kriminálu.

Při představě, že najde nabitou peněženku nebo nabitý kufřík s milionem dolarů, nemusí vůbec jásat. Tedy pokud stačí 10 %, tak je alespoň nějaká útěcha. Stačí si dát pozor, aby při nalezení předmětu někdo snahu o vrácení nepochopil zcela jinak. To by mohl být docela malér.

Poslední aktualizace: 03. 02. 2023