Fotovoltaická elektrárna, nebo jaderná?

3 minuty čtení

Jaderná elektrárna vykazuje ve svém okolí zvýšenou radiaci. Odborníci ubezpečují, že je zvýšení tak malé, že nepřevyšuje povolené limity. Jsou však povolené limity zdraví bezpečné? Možná ano, avšak zaměstnanci jaderné elektrárny jsou tomuto záření vystavováni pravidelně a tam už není zcela jistá absolutní zdravotní nezávadností prostředí. Je fotovoltaická elektrárna lepší variantou?

Fotovoltaika je přeměna částic světla na elektřinu. Solární panely se obvykle skládají z několika jednotek fotovoltaických článků z polovodičových materiálů, jako je křemík, které tvoří elektrický obvod. Při zachycení slunečního světla se uvolňují elektrony, které jsou zachyceny ve formě elektrického proudu.

Rozdíl mezi fotovoltaickou a jadernou elektrárnou

Fotovoltaická elektrárna, známá také jako solární park, je rozsáhlý fotovoltaický systém (FV systém) určený k dodávce energie do vnitrostátní elektrické sítě. Na rozdíl od distribuovaných solárních panelů na budovách dodávají fotovoltaické elektrárny elektřinu na úrovni veřejné sítě.

Fotovoltaická elektrárna žádnou radiaci nevyzařuje a ani žádné obdobně nebezpečné vlivy na zdraví nebyly naměřeny. To je pravda pouze zčásti, protože je pravdou, že dochází k velkému odparu chladící vody z chladících věží.

Jaderná elektrárna potřebuje velký zdroj vody a ta se musí upravovat pro použití v chladících věžích a celém chladícím systému elektrárny. Jaderná elektrárna má tedy značný vliv na okolní ekosystém jednak značnou spotřebou vody, jednak její velkým odparem.

Fotovoltaická elektrárna k provozu vodu nepotřebuje a pro čištění fotovoltaických článků jí stačí pouhý občasný déšť. Fotovoltaická elektrárna nepotřebuje žádné ochranné pásmo a ani bezpečnostní zóny.

Navíc je možné jí rozprostřít po celém území České republice tak, aby vhodně doplňovala stávající zdroje elektrické energie a aby nevyžadovala pro svou distribuci rozvody velmi vysokého napětí nad 110 kV, které jsou velmi drahé.

Výhodou je i to, že lze fotovoltaickou elektrárnu instalovat po velmi malých zdrojích na místech, která by jinak nemohla být využita k žádným rozumným účelům. Jde například o bývalé skládky, popílkoviště, tzv. haldy, vojenské střelnice a cvičiště, a také na velké množství budov od rodinných nízkoenergetických domů, až po sportovní haly, nákupní a logistická centra.

S výstavbou jaderné elektrárny dochází k záboru půdy nebo alespoň speciálně vybíraných pozemků, kde musí být splněna i přísná kritéria pro bezpečnost, jako jsou geologické, seismické a další podmínky. Fotovoltaická elektrárna takové náročné podmínky pro svou spolehlivou a bezpečnou práci nepotřebuje.

Bezpečnost elektráren

Kdo chce tvrdit, že je jaderná elektrárna bezpečnější než elektrárna fotovoltaická? Není pravidlem, že musí každá elektrárna dopadnout tak, jako ta v Černobylu, ovšem lidské selhání se vyloučit nedá a ani sebelepší zabezpečení není nikdy bezchybné.

Pokud bude přehlédnuto nebezpečí jaderné katastrofy, nelze v žádném případě pominout přepravu jaderného paliva do elektrárny, předtím samozřejmě jeho těžbu a úpravu, což jsou také nebezpečné úkony.

Po použití jaderného paliva se tzv. vyhořelé jaderné palivo musí přepravit do nadzemních meziskladů ve speciálních kontejnerech a velmi dlouhou dobu musí být sledována jeho aktivita. Jde především o teplotu a radiaci.

I na tomto místě, jak při přepravě, tak při skladování v meziskladu, může dojít k úniku značného množství radiace a je zde i v dnešních dnech všudypřítomné nebezpečí teroristického útoku, proti kterému je mezisklad výrazně hůře zabezpečený než samotná jaderná elektrárna.

Až po zchladnutí se může vyhořelé jaderné palivo ukládat do podzemních úložišť. V této souvislosti je třeba říci, že jde o finančně velmi náročný úkon, který není šetrný k přírodě a ani k v okolí žijícím lidem a dosud neexistuje metoda, která by zajistila 100 % bezpečnost tohoto ukládání.

Fotovoltaická elektrárna je plně 100 % recyklovatelná a zajišťuje tedy plnou bezpečnost i po skončení životnosti. Veškeré prvky jsou nevýbušné, nevyzařují žádné známé či měřitelné radiační záření, nejsou jedovaté a neuvolňují nebezpečné látky.

TIP: Přebytečnou energii lze uschovat do tzv. virtuální baterie, a využít v čase, kdy jí bude nedostatek.

Poslední aktualizace: 25. 01. 2023