Dopady finanční a hospodářské krize

4 minuty čtení

Dopady finanční a hospodářské krize v oblasti zakládání nových obchodních společností. Krize bývá často přeceňována a zároveň podceňována. Existují společnosti, které kvůli krizi zkrachovaly. Jsou i společnosti, které naopak na krizi vyrostly.

Hospodářská krize v USA

První projevy finanční krize lze vypozorovat koncem roku 2007 v USA, kde se u domácností ve větší míře objevoval problém se splácením hypoték. Ve druhé polovině roku 2008 se již finanční krize projevila naplno, rozšířila se za hranice Spojených Států a postupně se přeměnila v krizi hospodářskou.

V Česku se ekonomové nejprve shodli, že by Česká republika neměla být krizí zasažena, avšak mýlili se. Z důvodu velké otevřenosti české ekonomiky se krize postupně projevila ve finančním sektoru a záhy vedla k propadu české ekonomiky jako celku, podobně jako v případě koronavirové krize.

Dopad hospodářské krize na české firmy

Finanční a hospodářská krize měla dopad i na vznik nových firem – statistiky mluví za vše – od roku 2007 každoročně klesal počet nově založených firem. Nejvíce obchodních společností bylo založeno právě v roce 2007. Hlavním důvodem byla situace na českém trhu – banky poskytovaly výhodné úvěry a česká ekonomika si vedla nesmírně dobře.

V roce následujícím po finanční krizi v roce 2008 poklesla hospodářská aktivita v polovině všech zemí světa. V mnoha zemích je produkce stále hluboko pod úrovní, která by panovala, kdyby se produkce vyvíjela podle trendu před krizí. Kromě toho existují také známky toho, že krize mohla mít trvalé dopady na potenciální růst prostřednictvím svého vlivu na míru porodnosti a migrace a také na příjmovou nerovnost.

I přes tyto dopady měly konkrétní politiky vliv na to, jak se jednotlivým zemím po krizi dařilo. Ty, které byly v lepší fiskální kondici, měly lépe regulované a dozorované banky a pružné směnné kurzy, obecně utrpěly menší škody. Existují náznaky, že krize mohla mít trvalé dopady na potenciální růst.

Náklady krize

Studie zkoumala vzorek 180 zemí – zahrnující vyspělé země, rozvíjející se trhy a rozvojové země s nízkými příjmy. Zatímco v mnoha ekonomikách došlo ke ztrátám produkce ve srovnání s trendy před krizí, zkušenosti po krizi se v jednotlivých zemích lišily. Vyspělé ekonomiky a rozvojové země s nízkými příjmy vyvážející komodity byly zasaženy více než ostatní.

Tyto rozdíly částečně odrážely rozdíly v typu šoku, který jednotlivé země zasáhl. Některé z nich postihly vážné bankovní krize v rámci globální finanční paniky, zatímco v jiných se slabší aktivita ve vyspělých ekonomikách projevila globálně prostřednictvím obchodních a finančních kanálů.

Mezi ekonomikami, které zažily bankovní krizi v letech 2007-2008, se přibližně 85 % stále pohybuje na úrovni produkce nižší než před krizí. U skupiny, která v letech 2007-2008 nezažila bankovní krizi, je toto číslo menší (přibližně 60 %). Dobře učinil ten, kdo investoval do zlata a stříbra v době krize.

U některých zemí představuje ztráta produkce korekci z neudržitelných předkrizových trendů. Rozšířený vzorec zahrnující vyspělé ekonomiky, rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky s nízkými příjmy však naznačuje, že ztráty přesahují rámec těchto korekcí.

Možné dlouhodobé důsledky

Analýza ukazuje, že krize mohla zanechat trvalé následky, které přesahují tyto dobře zdokumentované dopady na růstové trendy. Například míra porodnosti v mnoha ekonomikách prudce klesá – což je vývoj, který bude v budoucnu v těchto zemích brzdit velikost pracovní síly. Dalším důsledkem je, že po krizi poklesla míra čisté migrace ve vyspělých ekonomikách.

Navíc se zdá, že se zvýšila příjmová nerovnost, zejména tam, kde byly ztráty produkce a zaměstnanosti po krizi velké. V některých případech posílil pokrizový nárůst nerovnosti trendy, které existovaly již před krizí, a pravděpodobně přispěl k frustraci ze zavedených politických stran i k protekcionistickým náladám.

Politiky, které fungovaly

Politiky zemí před krizí a bezprostředně po ní pomáhaly utvářet rozdíly ve výkonnosti produkce. Tato opatření ovlivnila zranitelnost zemí vůči rušivým silám, které rozpoutal finanční kolaps, škody, které utrpěly, a jejich schopnost zotavit se. Lze je rozdělit do tří kategorií.

Omezení finanční zranitelnosti: Země s rychlejším růstem úvěrů a větším nadměrným schodkem běžného účtu v letech předcházejících krizi zjistily, že tato omezení je po zpřísnění finančních podmínek po krizi svazují více. Kromě toho přísnější omezení některých aspektů činnosti bank v letech před krizí snížilo pravděpodobnost bankovní krize v letech 2007-2008.

Rezervy a rámce: Důkazy naznačují, že země se silnější fiskální pozicí před krizí zaznamenaly v jejím důsledku menší ztráty na produkci. Analýza také zjistila, že větší flexibilita směnných kurzů pomohla snížit škody na produkci.

Politiky po krizi: Několik zemí přijalo bezprecedentní a výjimečná politická opatření na podporu svých ekonomik po finančním krachu v roce 2008. Tato opatření – konkrétně kvazifiskální opatření na podporu finančního sektoru, včetně bankovních záruk a kapitálových injekcí – pomohla zmírnit pokrizové ztráty na produkci.

Vedlejší účinky

Politické úsilí v uplynulém desetiletí zvýšilo poptávku a zabránilo ještě horšímu výsledku s hlubšími ztrátami produkce a zaměstnanosti. Reforma finanční regulace rovněž zvýšila bezpečnost bankovního sektoru.

Některé z těchto politik však měly významné vedlejší účinky. Delší období velmi nízkých úrokových sazeb ve vyspělých ekonomikách přispělo k nárůstu finanční zranitelnosti, zejména mimo regulovaný bankovní sektor. A velká akumulace veřejného dluhu a eroze fiskálních rezerv v mnoha ekonomikách poukazují na naléhavou potřebu obnovit tyto obranné mechanismy a připravit se tak na další pokles.

Poslední aktualizace: 30. 01. 2023