Dohoda o provedení práce (DPP)

5 minut čtení

Dohoda o provedení práce je forma pracovněprávního vztahu. Pro svoji jednoduchost je to hojně využívaný typ spolupráce. Vhodný je především pro brigády a výpomocné práce, které nemají dlouhodobější charakter.

Uzavření dohody o provedení práce není administrativně náročné, je však potřeba znát její specifika a dodržovat určitá pravidla. Jaká to jsou? To vše plus vzor dohody o pracovní smlouvě ke stažení v tomto článku.

Dohoda o provedení práce musí být sjednávána vždy písemnou formou.  Nezbytnými náležitostmi, stejně jako u jiných pracovních smluv, je kromě standardního určení smluvních stran také vymezení náplně práce, rozsah a doba výkonu práce, sjednaná odměna a místo výkonu práce.

Rozsah a doba výkonu práce

U DPP, jak bývá často dohoda o provedení práce označována, je zákonem daný maximální počet odpracovaných hodin. Tento limit je stanoven na 300 hodin práce za kalendářní rok u jednoho konkrétního zaměstnavatele. To platí i v případě, kdy má osoba uzavřeno s jedním zaměstnavatelem více dohod o provedení práce – součet odpracovaných hodin nesmí přesáhnout zákonem danou hranici.

Na druhou stranu zákon nezakazuje mít uzavřeny dohody o provedení práce s více zaměstnavateli. Hranice 300 hodin se pak vztahuje vždy jen na každého jednotlivého zaměstnavatele.

Dohodou o provedení práce lze řešit také zaměstnání na zkrácený úvazek. V mnohém je však tzv. hlavní pracovní poměr na zkrácený úvazek výhodnější, a proto se často vyplatí řešit i částečné úvazky klasickou pracovní smlouvou.

Odměna za práci

V současnosti je minimální mzda (a zároveň nejnižší hranice zaručené mzdy) 12 200 Kč hrubého měsíčně, což odpovídá částce 73,20 Kč na hodinu. Na nižší odměnu, než je uvedená částka, nesmí být dohoda o provedení práce sjednána. Naopak maximální výdělek není ničím omezen.

Finální výše odměny za práci je závislá především na dvou kritériích – celková výše měsíčního příjmu (rozhodující je hranice 10 000 korun) a podepsání prohlášení k dani z příjmů (tzv. růžového prohlášení). Nejsnáze se rozlišnost jednotlivých případů ukáže na konkrétních příkladech:

• Příjem do 10 000 Kč bez podpisu růžového prohlášení

Z výdělku 10 000 Kč zaměstnavatel strhne 15% srážkovou daň. Čistá mzda bude činit 8 500 korun. Zdravotní a sociální pojištění se neplatí.

• Příjem do 10 000 Kč s podpisem růžového prohlášení

Z výdělku 10 000 Kč zaměstnavatel strhne 15% zálohovou daň. Zároveň však lze uplatnit daňové slevy, minimálně slevu na poplatníka. Ta je v současnosti 24 840 Kč ročně, tj. 2 070 Kč měsíčně. V takovém případě pak čistá mzda odpovídá mzdě hrubé, tedy 10 000 korun.

Kromě slevy na poplatníka lze využít daňovou slevu například také na vyživované dítě, slevu pro studenta nebo slevu pro zdravotně postižené. Zdravotní a sociální pojištění se neplatí.

• Příjem od 10 001 Kč bez podpisu růžového prohlášení

Z výdělku 10 001 Kč zaměstnavatel strhne 15% srážkovou daň. Základ daně se vypočte jako 1,34násobek hrubé mzdy (13 401 Kč, tzv. superhrubá mzda) a zaokrouhlí se nahoru na celá sta Kč (13 500 Kč), daň bude činit 2 025 Kč.

V tomto případě se již navíc musí zajistit odvody sociálního i placení zdravotního pojištění. Zaměstnanec hradí 11 % z hrubé mzdy (1 100 Kč), zaměstnavatel 34 % z hrubé mzdy (3 400 Kč). Čistá mzda vznikne odečtením daně, sociálního a zdravotního pojištění od superhrubé mzdy a bude činit 6 876 korun.

• Příjem od 10 001 Kč s podpisem růžového prohlášení

Postup je stejný jako v případě nepodepsaného růžového prohlášení, jen do výpočtu vstupují případné slevy na dani. Čistá mzda bude činit o 2 025 Kč více než v předchozím případě, tedy 8 901 korun.

V případě podepsaných více dohod o provedení práce lze růžové prohlášení podepsat na měsíc jen u jednoho zaměstnavatele. Doporučuje se vybrat toho, u kterého je výdělek největší.

TIP: Ačkoliv plná nemocenská neprošla sněmovnou, kompenzační příspěvek 370 Kč denně pro lidi v izolaci obdrží i zaměstnanci na dohody.

Vzor ke stažení

Dohoda o provedení práce je velice jednoduchá smlouva. Lze ji uzavřít operativně kdykoliv bez předchozí přípravy.

Vzor – dohoda o provedení práce

Kromě potřebné identifikace obou smluvních stran a samozřejmě data uzavření dohody se vyplňují jen tři náležitosti: výše odměny, počet hodin a místo výkonu práce. V praxi se velmi často neuvádí konkrétní počet hodin. Obvykle se jen konstatuje, že nesmí dojít k překročení zákonného limitu 300 hodin ročně.

Možnosti ukončení dohody

K ukončení dohody o provedení práce může dojít třemi způsoby:

• smluvní strany se dohodnou na konkrétním dni ukončení spolupráce
• jedna smluvní strana doručí druhé smluvní straně výpověď. Ta může být z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Je potřeba počítat s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, kdy byla výpověď doručena druhé smluvní straně
• smluvní strany se domluví na okamžitém zrušení. To může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr

Podmínkou platnosti jakékoliv z možností ukončení dohody o provedení práce je její písemná forma. Vzhledem k jednoduchosti tohoto úkonu pevně stanovený vzor zrušení dohody neexistuje.

DPP versus DPČ

V mnoha případech považují lidé dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o provedení činnosti (DPČ) za totožný dokument. Není tomu tak. Rozdíly jsou především v povoleném rozsahu práce a výši příjmu, od kterého je již nutné hradit sociální a zdravotní pojištění.

Rozdílnost obou dohod shrnuje následující tabulka:

	DPP	DPČ
Možnost uzavření s více zaměstnavateli	ano	ano
Zákonné omezení rozsahu práce	300 hodin/kalendářní rok	20 hodin/týden
Minimální příjem	73,20 Kč/hod	73,20 Kč/hod
Maximální příjem	neomezen	neomezen
Výše příjmu, od kterého se odvádí sociální a zdravotní pojištění	10 001 Kč	2 501 Kč

Kdy je tedy výhodnější dohoda o provedení práce a kdy naopak dohoda o provedení činnosti? Nejjednodušší je řídit se maximálním měsíčním výdělkem. Pokud se předpokládá, že nepřekročí limit 10 000 Kč, je výhodnější uzavřít dohodu o provedení práce. Při výdělku nad 10 000 Kč je lepší zvolit druhou variantu.

Poslední aktualizace: 23. 09. 2021