Akvizice a fúze společnosti – co to je, význam, rozdíly

8 minut čtení

Akvizice a fúze jsou dva klíčové pojmy v podnikatelském světě, které popisují procesy spojování společností za účelem dosažení růstu, zvýšení efektivity nebo získání nových kompetencí. Ačkoli se oba pojmy týkají sloučení podniků, mají své specifické charakteristiky. Co je akvizice a fúze společnosti?

Akvizice a fúze neboli sloučení firem společnosti využívají k dosažení růstu, zvýšení své konkurenceschopnosti a posílení pozice na trhu. Jaké jsou výhody sloučení firem a na co si dát pozor?

Co je akvizice?

Akvizice představuje nákup jedné společnosti jinou společností. Obě společnosti (právnické osoby) nadále existují, mění se však jejich majetkové struktura. Kupující společnost získává akvizicí kontrolu nad cílovou společností a jejími aktivy.

Akvizice může proběhnout tzv. přátelským, nebo nepřátelským způsobem. Kupující společnost získává většinový podíl v cílové společnosti tak, že přímo nakoupí akcie původní společnosti, nebo převezme její aktiva, tedy získává majetek a závazky společnosti, nikoliv její akcie.

Na otázku, co je akvizice, lze jednoduše odpovědět takto: k akvizici dochází, když jeden podnik koupí druhý neboli jedna společnost ovládne druhou.

V případě akvizice žádná společnost nevzniká ani nezaniká. Na rozdíl od fúze většinou akvizice neprobíhá na základě dohody.

Fúze

Fúze je proces, při kterém se dvě nebo více společností dobrovolně spojí do jedné nové společnosti. Původní společnosti zanikají a jejich aktiva a závazky přecházejí na nově vzniklou společnost. Rozlišuje se přitom fúze sloučením a fúze splynutím.

Fúze splynutím znamená, že spojující se společnosti zanikají (A i B) a vzniká nová (nástupnická) společnost (C), která přebírá jejich majetek a závazky. Nová společnost (C) tak vstupuje do právního postavení všech zanikajících společností (A i B). Jednoduše řečeno, A + B = C. Většinou jde o rovnocenně silné firmy.

Fúze sloučením znamená, že společnost A zaniká a její majetek a závazky přecházejí na druhou společnost B, která nadále existuje. Typicky zůstává „silnější“ firma.

Všechny společnosti v procesu fúze musí mít jednotnou právní formu podnikání (a.s., s.r.o., družstvo apod.).

Typy akvizic a fúzí

Akvizice a fúze jsou strategickými nástroji, které společnosti využívají k růstu, rozšíření svého působení a dosažení nových cílů. Existuje mnoho různých typů těchto transakcí, které se liší podle vztahu mezi spojujícími se společnostmi.

Podmínkou pro akvizici i fúzi je, aby před jejich provedením existovaly samostatné podniky. Potom akvizice a fúze může mít tyto podoby:

1) Horizontální akvizice/fúze

Horizontální akvizice/fúze je proces, při kterém se spojí dvě nebo více společností působících ve stejném odvětví a na stejném trhu. Jinými slovy, jedná se o sloučení přímých konkurentů.

Proč dochází k horizontální akvizici/fúzi?

• Zvýšení tržního podílu: Sloučením sil získají společnosti větší podíl na trhu, což může vést k vyšším ziskům a většímu vlivu na odvětví.

• Eliminace konkurence: Snížením počtu konkurentů se zvyšuje tržní síla a může dojít ke stabilizaci cen.

• Synergie: Společně mohou společnosti dosáhnout vyšší efektivity, snížit náklady a zlepšit své produkty nebo služby.

• Získání nových zákazníků: Sloučením databází zákazníků mohou oslovit nové segmenty trhu.

Příklady horizontální akvizice/fúze: velký řetězec supermarketů koupí menšího konkurenta; spojení dvou bank působících v jedné zemi (např. spojení ČSOB a Poštovní spořitelny); akvizice energetických společností.

2. Vertikální akvizice/fúze

Vertikální akvizice/fúze představuje sloučení dvou společností, které se nacházejí v různých fázích stejného výrobního procesu. Na rozdíl od horizontální akvizice/fúze, kde se spojují přímí konkurenti, vertikální akvizice/fúze spojuje firmy, které jsou buď dodavatelem nebo odběratelem pro druhou společnost.

Jednoduše řečeno je vertikální akvizice/fúze situace, kdy podnik koupí firmu, která je pro něj dodavatelem nebo odběratelem.

Proč dochází k vertikální akvizici/fúzi?

• Zvýšení kontroly nad dodavatelským řetězcem: Společnost získává větší kontrolu nad kvalitou, cenou a dodávkami vstupů nebo výstupů.

• Snížení nákladů: Eliminací zprostředkovatelů a optimalizací procesů mohou společnosti dosáhnout významných úspor.

• Zvýšení marží: Integrace různých fází výroby umožňuje společnosti zvýšit své marže.

• Snížení závislosti na externích dodavatelích: Společnost se stává méně závislá na fluktuacích trhu a může lépe reagovat na změny poptávky.

Příklady vertikální akvizice/fúze: Nejznámějším českým příkladem vertikální akvizice je Tomáš Baťa, který kromě toho, že vyráběl boty, založil obchody, v nichž je pak prodával. Založil také textilku, v níž do bot vyráběl tkaničky, a elektrárnu, která mu vytvářela energii k výrobě. Dalším příkladem je třeba situace, kdy výrobce automobilů koupí ocelárnu.

3. Konglomerátní akvizice/fúze

Konglomerátní akvizice/fúze představuje spojení dvou nebo více společností, které působí v úplně odlišných odvětvích. Na rozdíl od horizontální nebo vertikální akvizice/fúze konglomerátní akvizice/fúze spojuje firmy, které mezi sebou nemají žádný přímý vztah.

Proč dochází ke konglomerátní akvizici/fúzi?

• Diverzifikace rizika: Rozšířením portfolia o různá odvětví se společnost méně závisí na výkyvech jednoho trhu.

• Růst: Proniknutí do nových, rychle rostoucích odvětví.

• Synergie: V některých případech mohou vzniknout synergie mezi různými částmi konglomerátu, i když jsou odvětví zcela odlišná.

• Finanční výhody: Efektivnější využití finančních zdrojů a daňové optimalizace.

Příklady konglomerátní akvizice/fúze: Konglomerátní akvizice/fúze nejsou v České republice tak časté jako v jiných zemích (např. USA). Jeden z nejznámějších českých konglomerátů je Agrofert. Vlastní firmy působící v zemědělství, potravinářství, chemii, médiích a dalších odvětvích.

Velké akvizice a fúze jsou podrobeny přísnému zkoumání antimonopolními úřady, které se snaží chránit konkurenci. U nás na spojování soutěžitelů dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, u kterého je za určitých podmínek třeba žádat o povolení spojení.  

Akvizice – význam a výhody

Fúze a akvizice společností přinášejí řadu výhod, které mohou výrazně ovlivnit konkurenceschopnost a růst nově vzniklé entity. Mezi nejčastější výhody akvizic a fúzí patří:

• Zvýšení zisku: Spojením sil mohou společnosti získat větší podíl na trhu, což vede ke zvýšení prodejů a zisku.

• Snížení nákladů: Sloučení podniků může vést k významným úsporám nákladů díky sdílení zdrojů, eliminaci duplicitních činností a lepší vyjednávací pozici vůči dodavatelům.

• Rychlejší růst: Akvizice a fúze umožňují rychlejší růst a rozšíření na nové trhy, čímž se zkracuje doba potřebná k dosažení stanovených cílů.

• Diverzifikace produktů a služeb: Rozšíření portfolia produktů a služeb může snížit závislost na jediném trhu nebo produktu a zvýšit stabilitu společnosti.

• Získání nových technologií a know-how: Fúze a akvizice umožňují přístup k novým technologiím, patentovým řešením a know-how.

• Zvýšení konkurenceschopnosti: Větší společnost je obvykle lépe připravena čelit konkurenci a reagovat na změny na trhu.

• Vstup na nové trhy: Fúze může umožnit vstup na nové geografické trhy nebo do nových segmentů trhu.

• Zvýšení finanční stability: Spojením finančních zdrojů více společností se může zvýšit finanční stabilita a schopnost investovat do budoucího růstu.

• Zlepšení přístupu k financování: Větší společnost má obvykle lepší přístup k penězům, což může usnadnit realizaci investičních projektů.

Akvizice a fúze sice mohou přinést značné výhody, avšak zároveň s sebou nesou řadu rizik. Aby byla taková transakce úspěšná, je nutné pečlivě zvážit mnoho faktorů.

Fúze společnosti – podmínky a rizika

Fúze společností je komplexní proces, který podléhá řadě právních regulací. Při fúzi společností je třeba se řídit například zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, a zákonem č. 143/2001 Sb., o hospodářské soutěži, který reguluje postavení podniků na trhu.

Pokud fúze dosáhne určité velikosti nebo by mohla ovlivnit hospodářskou soutěž, je nutné získat schválení od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zabraňuje se tím situaci, kdy by v určitém oboru působila jen jedna velká firma ovládající celé odvětví. 

Spojení společností podléhá povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, pokud:

• celkový čistý obrat všech spojujících se společností za poslední ukončené účetní období je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dvě ze spojujících se společností dosáhly každý za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo 

• některá ze společností fúze dosáhla za poslední ukončené účetní období čistého obratu vyššího než 1 500 000 000 Kč a zároveň je celosvětový čistý obrat dosažený za poslední účetní období další spojující se společností vyšší než 1 500 000 000 Kč.

Před fúzí je nezbytné provést důkladnou analýzu obou společností (due diligence), aby se odhalily případné problémy a rizika. Společnosti musí také respektovat práva zaměstnanců a zajistit jim přiměřenou ochranu v souvislosti s fúzí společností.

Rozdíly mezi akvizicí a fúzí

Ačkoli se pojmy akvizice a fúze často používají jako synonyma, existují mezi nimi významné rozdíly. Oba procesy představují spojení dvou nebo více společností, avšak každý má své specifické charakteristiky a důsledky.

Přehledné srovnání rozdílů je v následující tabulce:

Charakteristika	Akvizice	Fúze
Vznik nové společnosti	Ne	Ano
Kontrola	Kupující společnost získává úplnou kontrolu	Vzniká nová společnost s novou strukturou vlastnictví a vedením
Vztah mezi společnostmi	Nerovný (kupující a prodávající)	Rovný (partneři)
Dobrovolnost	Může být i nepřátelská	Vždy dobrovolná
Cíl	Rozšíření podnikání, získání nových kompetencí, eliminace konkurence	Zvýšení tržní síly, synergie, diverzifikace

Pro akvizici bývá charakteristické nerovné postavení, kdy jedna společnost je dominantní a druhá podřízená. Je zde i možnost nepřátelského převzetí, kdy akvizice může proběhnout i proti vůli managementu cílové společnosti.

Naproti tomu pro fúzi je charakteristické rovné postavení, kdy obě spojující se společnosti mají rovnocenné postavení při vytváření nové entity a vytvoření nové společnosti vyžaduje dohodu všech zúčastněných stran.

U malých společností je často vhodnější akvizice, zatímco u velkých společností může být efektivnější fúze.

Poslední aktualizace: 07. 04. 2025