Menu
Podvody s akciemi podle UK

Podvody s akciemi podle UK

7 minut čtení

Podvodníci s akciemi většinou mají sídlo v zahraničí. Jedná se o zločince, kteří se maskují jako oficiální makléři. Po koupi akcií zjistíte, že tyto akcie jsou bezcenné, falešné a stojíte před strašnou ztrátou peněz. V Anglii lidé ztratí akciovými podvody v průměru přes 20.000 liber.

Co jsou akcie?

Akcie jsou investicí, která znamená, že vlastníte podíl ve společnosti, která akcie vydala. Jednoduše řečeno, akcie jsou způsobem, jak budovat bohatství.

Běžní lidé tak investují do některých z nejúspěšnějších společností na světě. Pro společnosti jsou akcie způsobem, jak získat peníze na financování růstu, produktů a dalších iniciativ.

Když si koupíte akcie společnosti, fakticky si kupujete vlastnický podíl v této společnosti.

Znamená to, že na příští schůzi akcionářů společnosti Apple budete sedět vedle Tima Cooka? Ne, ale ve většině případů to znamená, že máte právo hlasovat na těchto schůzích, pokud se rozhodnete ho využít.

Proč investovat do akcií?

Hlavním důvodem, proč investoři vlastní akcie, je snaha získat výnos ze své investice. Tato návratnost se obvykle uskutečňuje dvěma možnými způsoby:

  • Cena akcie se zvyšuje, což znamená, že roste. Akcie pak můžete prodat se ziskem, pokud chcete.
  • Akcie vyplácí dividendy. Ne všechny akcie vyplácejí dividendy, ale mnohé ano. Dividendy jsou platby akcionářům z výnosů společnosti a obvykle se vyplácejí čtvrtletně.

V dlouhodobém horizontu je průměrný roční výnos na akciovém trhu 10 %; po zohlednění inflace tento průměr klesá na 7 až 8 %.

Je důležité si uvědomit, že tento historický výnos je průměrem všech akcií v indexu S&P 500, což je soubor přibližně 500 největších společností v USA. Neznamená to, že každá akcie dosáhla takového výnosu – některé dosáhly mnohem nižšího výnosu nebo dokonce zcela propadly. Jiné vykázaly mnohem vyšší výnosy.

Proto je rozumné nenakupovat akcie pouze jedné společnosti, ale vytvořit si dobře vyvážené portfolio, které zahrnuje akcie mnoha společností z různých odvětví a zeměpisných oblastí.

Jak akcie fungují?

Společnosti prodávají akcie svých podniků, aby získaly peníze. Tyto peníze pak používají na různé iniciativy: Společnost může peníze získané z nabídky akcií použít na financování nových výrobků nebo produktových řad, na investice do růstu, na rozšíření svých aktivit nebo na splacení dluhu.

Společnosti obvykle začínají vydávat akcie prostřednictvím procesu, který se nazývá primární veřejná nabídka akcií neboli IPO. Jakmile jsou akcie společnosti na burze, mohou být nakupovány a prodávány mezi investory. Pokud se rozhodnete akcie koupit, často je nekoupíte od samotné společnosti, ale od jiného investora, který je chce prodat. Stejně tak, pokud chcete akcie prodat, prodáte je jinému investorovi, který je chce koupit.

Tyto obchody se uskutečňují prostřednictvím burzy cenných papírů, přičemž každého investora zastupuje makléř. Mnoho investorů v dnešní době využívá online makléře a nakupuje a prodává akcie prostřednictvím obchodní platformy makléře, která je propojuje s burzami. Pokud nemáte účet u makléře, budete ho potřebovat, abyste mohli nakupovat akcie.

Jak funguje akciový trh?

Akciový trh kolísá a je založen na nabídce a poptávce. Pokud akcie nakupuje více investorů, než jich prodává, poptávka po nich roste a jejich hodnota má tendenci se zvyšovat. K tomu často dochází, když investoři věří, že hodnota akcií společnosti vzroste v důsledku dobrých finančních výsledků nebo jiných tržních faktorů.

Naopak, když se investoři domnívají, že akcie bude mít špatné výsledky, prodají ji, což zaplaví trh nabídkou a sníží poptávku. Tím se cena akcie snižuje. Veřejné trendy ukazují výkonnost akcií v čase, což investorům pomáhá pochopit dlouhodobé pohyby cen akcií.

Kromě nákupu jednotlivých akcií se někteří investoři rozhodnou koupit akcie indexového fondu. Tyto indexové fondy nakupují vybrané akcie nebo jiná aktiva. K nákupu akcií potřebují investoři makléřský účet, jaký nabízí například společnost Public.

Burzy, akciové indexy a akciový trh

Pokud jde o investování, je nejnáročnější naučit se základy burzy a porozumět různým termínům, které investoři používají. Zde je několik klíčových pojmů, se kterými se setkáte u investičních profesionálů:

  • Burza cenných papírů – burza je prostředníkem, který spojuje kupující a prodávající, kteří chtějí obchodovat s akciemi, dluhopisy a dalšími cennými papíry. Známým příkladem je newyorská burza cenných papírů (NYSE).
  • Akciový trh – akciový trh označuje soubor burz, na kterých společnosti nabízejí akcie k prodeji. Investoři pak mohou tyto akcie mezi sebou nakupovat a prodávat.
  • Akciový index – index shromažďuje údaje z různých odvětví a pomáhá investorům vypočítat výkonnost.

Některé indexy se dokonce zaměřují na konkrétní odvětví. Tři nejoblíbenější indexy v USA jsou Dow Jones Industrial Average, Nasdaq Composite a S&P 500. V USA jsou tyto indexy nejrozšířenější.

Sídlo v City

V Londýně je nejprestižnější burzovní adresou City. Proto také tito podvodníci mají kanceláře a maskují se jako etablované makléřské firmy. Většinou hledají investory pomocí telefonátů z veřejných seznamů podle určitých kritérií. Na dobrých adresách nebo ve větších nemovitostech bydlí movití lidé.

Na začátku tyto „firmy“ předkládají bezplatné analýzy a nechávají „investory“ vydechnout. Později začne známý kolotoč skvělých možností, které bez okamžité investice navždy pominou. V Anglii se takovému jednání říká „boiling room“. Podvodníci se snaží oběť uvařit různými neodolatelnými nabídkami.

Oběti nejsou hlupáci

Oběťmi podvodníků se nestávají běžní lidé. Mezi oklamané investory se dostal třeba soudce Nejvyššího soudu, kriminalista, dražebník a účetní. Právě na tyto lidi umějí zapůsobit praktiky podvodníků s akciemi, protože nepředpokládají takovou drzost. Mohou si snadno ověřit tyto firmy a předpokládají, že druhá strana to chápe a nikdy by s podvodným úmyslem nešla do takového rizika.

České podvody

V České republice docházelo v 90. letech k řadě podvodů, ale ty se týkaly většinou kolektivního investování. V sázce totiž byly peníze drobných střadatelů nebo účastníků privatizace. Velké částky se kumulovaly právě prostřednictvím malých vkladů. Pokud milion lidí vloží tisíc korun, objem naroste do miliardy.

Peníze se potom vyváděly prostřednictvím nevýhodných smluv, špatných investic a bílých koní. Většina investičních fondů kuponové privatizace byla rozkradena, ale potrestán nebyl téměř nikdo. A stejně dopadla situace krachujících bank, které poskytovaly nevratné úvěry spřízněným firmám.

Akcie jsou jen papír a musejí být podloženy hodnotou. Proto by jejich koupě měla probíhat maximálně transparentně přes známé makléřské firmy. Obchodovat lze také na RM-Systému, kam se může připojit po registraci každý. Hlavním problémem podvodů s akciemi je nenasytnost obou stran. Podvodník slibuje a oklamaný zákazník přes vidinu neuvěřitelného zisku ztratí soudnost.

A proto platí pravidlo. Nepřiměřený zisk znamená také nepřiměřené riziko.

Skandál společnosti Enron

Skandál Enron je příběh, který se odehrál v americké společnosti Enron Corp se sídlem v Houstonu. Týkal se manipulací s účetnictvím a výkaznictvím společnosti. Enron důkladně skrýval své finanční problémy – dluhy, neúspěšné transakce a projekty. Pozitivní finanční výkazy vedly ke zvýšení ceny akcií společnosti, která v roce 2000 dosáhla 90,75 USD za akcii.

V roce 2001 se však akcie Enronu propadly na méně než USD, protože byly odhaleny manipulace. V důsledku toho byla účetní firma Arthur Andersen, která Enron vedla, nucena ukončit svou činnost, investoři Enronu přihlásili vůči společnosti pohledávky v hodnotě 40 miliard dolarů a společnost byla nucena vyhlásit bankrot.

Případ Stanislava Shpigelmana

Skandál kolem akvizice společnosti The Gillette Company firmou Procter & Gamble je jedním z nejznámějších příkladů obchodování s důvěrnými informacemi v USA. transakci měla na starosti banka Merrill Lynch.

Analytik banky Stanislav Shpigelman o ní věděl a podělil se o informace se svými přáteli z Goldman Sachs – Eugenem Plotkinem a Davidem Pajcinem. Tato trojice na základě informací vydělala přes 100 000 amerických dolarů a podělila se o ně s přáteli a kolegy.

Shpigelman, Plotkin a Pajcin chtěli udělat totéž s informací o fúzi společností Adidas a Reebok. Tam byl jejich plán odhalen. Pajcin se o informace podělil se svou tetou, 63letou krejčovou. Když na základě tipu vydělala na své investici 2 miliony dolarů, začalo vyšetřování.

Skandál Elona Muska

V roce 2018 se Elon Musk dostal do skandálu, který se týkal manipulace s akciemi Tesly prostřednictvím Twitteru. Musk na Twitteru napsal, že zvažuje převzetí společnosti Tesla do soukromých rukou za cenu 420 dolarů. „Financování zajištěno,“ napsal Musk.

Kotace okamžitě zareagovaly. Cena akcií vzrostla o 8 % na 371 dolarů za akcii. Krátce poté však agentura Reuters uvedla, že „nebylo jasné, zda to Musk myslí vážně, protože má za sebou historii nevyzpytatelných tweetů…“. Poté se cena akcií rychle vrátila na předchozí úroveň a Musk byl obviněn z podvodu.

Poslední aktualizace: 05. 08. 2020