Menu
1/2maraton v Hradci Králové za 1:25 – příprava a zkušenosti ze závodu

1/2maraton v Hradci Králové za 1:25 – příprava a zkušenosti ze závodu

4 minuty čtení

V neděli se mi povedl hodně parádní běžecký kousek. Běžel jsem půlmaraton v Hradci Králové s cílem překonat červnový osobák (1:32 hod.). Byl to bonusový závod, původně jsem měl naplánovaný jako poslední letošní závod 5 mil Brnem.

Od června jsem tvrdě trénoval, každý týden 4-7 tréninků, hodně intervalových tréninků a občas jsem s mírnou nechutí vyběhl i nějaký ten kopeček. Hlídal jsem si jídelníček, který jsem v rámci svých vegetariánských možností maximálně doplňoval o proteiny. Přišlo mi škoda ještě jednou neotestovat výsledky tréninku s tím, že třeba padne i moje vysněná hranice 1:30 na půlmaratonu, kterou jsem si na naplánoval prolomit ve 2016.

Do přípravného týdne jsem zahrnul vše, co o běhání vím. Hodně jsem se zavodňoval, hlídal si „carbo leading“, denně jsem do sebe soukal magnesium, alkohol nepil ani ve stopovém množství a do jídelníčku přidal přírodní doping v podobě červené řepy. Na závodě v Brně jsem si rozbil žaludek, proto jsem si naordinoval probiotickou vlákninu, s kterou mám na trávení dobré zkušenosti. Zvýšil jsem délku spánku, to je hodně důležité. Těsně před závodem si dávám BCAA a pomalé cukry od Nutrendu.

Nechtěl jsem podcenit ani únavu z cesty. Před závodem jsem se ubytoval v Kolíně v parádním malém hotýlku jen pár kroků od náměstí. Z Kolína to je do Hradce asi 40 minut klidné jízdy.

Start závodu

Na startu jsem byl trochu nejistý. Na závod jsem dorazil sám a byla zima, nějakých 6 stupňů. To je teplota, v které není příjemné venku jen tak postávat v tričku a pokud bych měl na sobě bundu, neměl bych ji komu předat před startem. Nakonec jsem to těch asi 25 minut před startem nějak vydržel v tričku a zahříval se různými poskoky. Mnohem lepší řešení než vyběhnout ve větrovce nebo 2 vrstvách oblečení, což udělala většina lidí a potom se v průběhu závodu svlékali a s oblečením kolem pasu nebo krku běželi kus závodu. Uvádí se, že si při běhání zatopíte nějakých 10 stupňů proti teplotě okolí. To je pravda skoro pro celé tělo, až na ruce. Nechal jsem si rukavice, to byl perfektní nápad. Četl jsem rozhovor s vítězem, který si právě na zimu na rukou stěžoval.

start-pulmaraton-hradec-kralove

Start půlmaratonu Hradec Králové – vpravo ve fialovém dresu nakonec nejrychlejší žena, v pravé polovině vykukuje moje hlava

Dále jsem musel vyřešit, odkud vystartovat. Jestli s „běžnými smrtelníky“, nebo se přidat do elitní skupiny asi 70 skoro výhradně atletů, kteří startovali s náskokem pár vteřin. Zvažoval jsem, jestli nebude na psychiku působit negativně, když po boku atletů budu ztrácet pozice. Nakonec jsem použil klasické business pravidlo, že když člověk chce hrát první ligu, musí v té první lize být a zařadil se k atletům. Ukázalo se, že to bylo skvělé rozhodnutí a řešení, jak ze sebe vyždímat maximum. Od startu jsem to šíleně napálil. První kilák v tempu 3:35 min/km někde kolem 25-30. místa v závodě. Dokonce jsem se asi 5 kilometrů přetahoval se o vedení početnější skupinky, místy jsem ji vedl.

Na 10. km jsem měl čas pod 39 minut (!!!), tím jsem překonal můj osobák a hrdinský čas z pražské desítky na začátku září. Upřímně mě to trochu vyděsilo, protože v podobném tempu jsem ještě v životě neběžel a nebyl jsem si jistý, jestli to vydržím 21 km. Nakonec jsem si řekl, že při nejhorším nedoběhnu, což je taky výsledek. 🙂 Druhá polovina závodu byl solidní boj, občas mě nějaký běžec předběhl, samozřejmě jsem mu to nedal lacino a tím si zlepšoval čas. Předběhl jsem předposlední běžkyni někde kolem 11. km, do cíle doběhla předemnou jen jedna žena. Jak jsem později zjistil, šlo o mistryni republiky v běhu na různé středně dlouhé tratě.

Krizička přišla na 19. km. Když budu upřímný, poslední dva kiláky jsem solidně odhekal. Bolelo to. Nejhorších bylo posledních asi 400 metrů, které byly do solidního kopce na náměstí. Diváci byli skvělí, hecovali a hnali mě dále. Výsledný čas 1:25 je 7 minut pod mým osobákem z června na půlmaraton a 5 minut pod časem, o kterém jsem si vůbec nebyl jistý, jestli dokážu zaběhnout. Umístil jsem se 22. v kategoriii a 51. celkově. Startovalo 1400 lidí. Na ajťáka z našeho ajťáckého amatérského půlmaraton týmu myslím docela dobrý. Když jsem procházel výsledky, skoro všichni předemnou byli atleti z AC, TJ, Sokol, Sparta, Slávia, atd. Mimochodem, jen jedna jediná ženská byla v cíli rychleji. Dala mě skoro o 9 minut. Trochu mě uklidnilo, když jsem zjistil, že to je mystrině republiky různých středně dlouhých běhů.

skoro-zlomeny-michal-v-cili

Probíhám cílem, všechna bolest zapomenuta, hned přisla (bolavá) euforie 🙂

Parádní závod a obrovská motivace. Velké díky patří mému trenéru Petrovi, který mi ladí trénink, na všechny závody mě připravuje a vyřeší vždy vše potřebné, co mě trápí. Trenér říká, že jsem si vybudoval postavu běžce a mám jít s výkony ještě o kus dále. Spousta dalších běžeckých výzev čeká. Příští rok bude opět parádní. Těším se!

Některé moje další výzvy:

Poslední aktualizace: 13. 10. 2015